Slovenští poslanci se zbavili imunity

Bratislava - Slovenský parlament schválil změnu ústavy, která zákonodárce zbavuje imunity chránící je během výkonu mandátu před trestním stíháním. Na zrušení beztrestnosti se již dříve shodly všechny parlamentní strany i opozice. Zákon by měl vstoupit v platnost už prvního září v den 20. výročí schválení slovenské ústavy.

Policie si od podzimu před zahájením trestního stíhání poslance už nebude muset vyžádat souhlas Národní rady. Sněmovna bude ale nadále rozhodovat o tom, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu. Rovněž se nezmění pravidlo, podle něhož musí policie propustit poslance přistiženého při páchání trestného činu, pokud příslušný parlamentní výbor nedá souhlas s jeho zadržením.

Podle schváleného návrhu zákona by měla v budoucnu imunita platit na výroky přednesené v plénu parlamentu, v parlamentních orgánech i na samotné hlasování v parlamentu - a to doživotně. Už v únoru si přitom poslanci odhlasovali, že budou plně odpovědní za všechny přestupky, včetně dopravních.

Hned po dnešním hlasování se objevily další návrhy, které roky ve sněmovně nenašly podporu - omezení imunity soudců, změny platů ústavních činitelů nebo možnost vykonávat jen jeden mandát. Poslanci už by tak nemohli být zároveň například starosty.

Hlasování slovenského parlamentu o zrušení imunity
Zdroj: ČT24

Jak upřesnil politický analytik Ján Baránek, všichni přítomní poslanci hlasovali pro, byť nejsou zrušením imunity příliš nadšeni. Podle někdejšího šéfredaktora největšího slovenského deníku Sme Martina M. Šimečky je dnešní krok slovenských zákonodárců snahou o vstřícné gesto směrem k občanům. „Tlak ze strany médií a veřejnosti byl veliký několik let. Z posledních voleb, které byly předčasné, nervózní a předcházely jim aféry jako Gorila, politici pochopili, že musejí udělat vstřícný krok směrem k veřejnosti, a ani se o tom nevedla nějaká velká debata,“ podotkl Šimečka.

Trestní stíhání bylo možné až po skončení mandátu

Slovenští kriminalisté v minulosti podezírali několik poslanců z trestné činnosti. Pokud nedostali souhlas sněmovny se zahájením trestního stíhání, museli počkat, až dotyčný například při volbách přijde o mandát. Teprve pak mohli bývalého poslance obvinit.

Video Reportáž Davida Miřejovského
video

Reportáž Davida Miřejovského

V budoucnu bude o tom, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu, rozhodovat sněmovní mandátový výbor. Na rozdíl od Česka nebude potřeba souhlas celého pléna. Pravidlo, podle kterého musí policie propustit poslance přistiženého při páchání trestného činu, pokud příslušný parlamentní výbor nedá souhlas s jeho zadržením, se nezmění.

Sněmovna se už v minulosti zabývala několika návrhy na zrušení poslanecké imunity. Ke schválení předlohy se ale zatím nenašla potřebná třípětinová většina. Na změně ústavy, která ochranu poslanců před trestním stíháním ruší, se zástupci vlády a opozice dohodli po březnových předčasných parlamentních volbách. Sociální demokraté premiéra Roberta Fica mají ve 150členné sněmovně s 83 hlasy sice pohodlnou většinu, pro ústavní změny je ale potřebný souhlas alespoň 90 poslanců.

Zrušení trestněprávní imunity řešil slovenský parlament celou dekádu. Za posledních 15 let rozhodoval o 12 poslancích a devět z nich k soudnímu stíhání vydal - včetně Ivana Lexy. Bývalý šéf tajné služby byl obviněn v jedenácti kauzách - včetně únosu syna prezidenta Michala Kováče do Rakouska. Lexa se skrýval v Jihoafrické republice, soudy ho ale nakonec osvobodily - i proto, že se na něj vztahovala sporná amnestie.