Vozítko Curiosity přistálo bez problémů na Marsu

Mars/Pasadena (USA)  - Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo podle plánu. NASA celou událost sledovala z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně. Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem. Před samotným přistáním stroj rozvinul padáky a přistál v předem určené oblasti.

Do poslední chvíle nebylo jisté, zda se náročný přistávací manévr, o němž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) hovořil jako o sedmi minutách hrůzy, povede. Curiosity čelil extrémnímu žáru, řídší atmosféře, která komplikovala brzdění, a čekalo ho tvrdé dosednutí na kamenitý povrch. Vědci neměli možnost průběh přistání přímo ovlivnit. K manévru přistoupili stylem „buď, a nebo“.

Podle prohlášení pracovníků letové kontroly řídicí středisko přijalo kolem 07:30 SELČ signál o úspěšném přistání aparátu na povrchu Marsu. Během přistávacího manévru, který trval asi sedm minut, dostávala Curiosity povely kabelem vedeným z nedalekého podpůrného aparátu poháněného raketovým motorem. Po přistání se kabely odpojily a podpůrný aparát svou misi skončil pádem na tvrdý povrch Marsu. Pár minut po přistání sonda vyslala do Pasadeny první dva snímky skalnatého terénu v místě, kde v souladu s plánem dosedla.

Video Události: Sonda dosedla na Mars
video

Události: Sonda dosedla na Mars

Curiosity váží 900 kilo, na Marsu hledá známky života

Šestikolové vozítko Curiosity za 2,5 miliardy dolarů (asi 50 miliard korun) váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking.

Hlavním cílem mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Curiosity nebude pátrat po zbytcích mikroorganismů, má zjišťovat možnou přítomnost základních stavebních kamenů života, zejména uhlíku, dusíku, fosforu, síry a kyslíku. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.

Přistání sledovalo online 400 tisíc lidí, slavil i Obama

Na nejsložitější kosmický přístroj vyslaný na cizí planetu čekalo na povrchu Marsu nespočet nástrah. Přistání se nemuselo povést hned z několika důvodů. Curiosity se mohl například poškodit prudkým nárazem, dopadem na nerovný povrch, čímž mohlo dojít k přepadnutí a následnému poškození. Podle oficiálního tvrzení NASA sledovalo online přenos na internetu asi 400 tisíc lidí. Publicista v USA Dušan Neumann přirovnává misi robotického průzkumníka k přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969.

I když přistávací manévr zvládl aparát skvěle, o skutečném technickém stavu vesmírného vozítka se američtí experti musejí teprve přesvědčit. „Musíme se ujistit, že jedeme skutečně na všechny válce, než se Curiosity vydá do světa,“ komentoval stav aparátu jeden z jeho tvůrců John Grotzinger. Upřesnit chtějí vědci i polohu Curiosity, přestože už nyní je zřejmé, že na místo vybrané pro přistání se sonda téměř přesně dostala.

Curiosity je první chemickou, nikoli geologickou laboratoří, která nebude zkoumat pouze povrch planety, nýbrž především biologický život podobný tomu na Zemi. Vzhledem k tomu, že tato mise skončila úspěšně, dá se očekávat, že se na Mars poprvé vydá i lidská posádka. Podle Neumanna však nebude složena jen z Američanů. Administrativa Baracka Obamy totiž výrazně omezila finanční zdroje na vesmírný výzkum a Spojené státy tak nemají dostatek finančních prostředků.

Curiosity

Vozítko, jehož jméno v češtině znamená „Zvědavost“, je pro sběr vzorků vybaveno množstvím techniky. Při své misi na rudé planetě tak bude schopné vrtat do kamenů, tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí. Curiosity bude také sbírat vzorky půdy, analyzovat je, pořizovat barevné snímky okolí ve vysokém rozlišení a fotografie, které umožní zachytit detaily menší, než je šířka lidského vlasu.

Robotické vozítko Sonda je podle americké vesmírné agentury NASA vybavena dosud nejpokročilejší sadou vědeckých přístrojů. „Sonda sama o sobě není schopna vyvozovat žádné závěry. Strojově analyzuje vzorky, posbírá údaje o svém okolí a sady těchto dat odešle na Zemi,“ popsal činnost Curiosity Vít Straka z České astronomické společnosti. Odborníci se podle něj budou daty zabývat po mnoho následujících let.


Curiosity představuje první meziplanetární robotický projekt USA v oblasti astrobiologie od 70. let minulého století, kdy z USA startovaly sondy Viking. Na Marsu se naposledy pohybovala americká vozítka Spirit a Opportunity, která svou misi zahájila v roce 2004. Poslední komunikace se Spiritem byla zaznamenána předloni, Opportunity je na Marsu stále činný. Úspěch mise by znamenal velké povzbuzení pro americký kosmický program v době, kdy se vzhledem k hospodářské recesi potýká s nedostatkem finančních zdrojů. Projekt Curiosity stál NASA 2,5 miliardy dolarů (asi 50 miliard korun).

Na úspěšné přistání dnes reagoval Bílý dům. Prezident Barack Obama označil zdařilé zahájení mise za „bezpříkladný technologický úspěch“, který historie ocení jako „milník americké národní hrdosti“. Tunové vozítko Curiosity nyní čeká cesta vzhůru z kráteru na okolní kopce, kde zahájí své výzkumy. Aparát se ale na cestu vydá až za několik týdnů, během nichž bude prověřovat svůj „zdravotní stav“.

První pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly v roce 1960

  • 10. a 14. října 1960 - Sovětské sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 k Marsu byly prvním pokusem o meziplanetární let, ale z důvodu havárie nosných raket se nedostaly za hranice zemské atmosféry.
  • 24. října a 4. listopadu 1962 - Sputnik 22 a Sputnik 24 explodovaly pro závadu na nosičích na oběžné dráze Země.
  • 28. listopadu 1964 - Mariner 4 pořídil 15. července 1965 prvních 22 snímků rudé planety.
  • 25. února 1969 - Průletová sonda Mariner 6 obletěla Mars v červenci 1969, na Zemi poslala 75 snímků.
  • 27. března a 2. dubna 1969 - Mise sovětských družic Mars 1969A a Mars 1969B ztroskotaly již těsně po startu.
  • 10. května 1971 - Kosmos 419 (SSSR) se dostal pouze na oběžnou dráhu kolem Země.
  • 19. a 28. května 1971 - Ambiciózní sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 s přistávacími moduly k Marsu doletěly: první modul dopadl velkou rychlostí.
  • 30. května 1971 - Mariner 9 se 14. listopadu 1971 stal první umělou družicí Marsu; na Zemi odeslal přes 7 000 fotografií.
  • 21. a 25. července 1973 - Marsu 4 se nepodařilo dostat se na oběžnou dráhu Marsu, jen proletěl; Mars 5 to zvládl.
  • 20. srpna 1975 - Viking 1 (USA) dorazil k Marsu v červnu 1976 a přistávací modul sondy dosedl na povrch Marsu o měsíc později.
  • 9. září 1975 - Viking 2 dorazil k Marsu v srpnu 1976, přistávací modul dosedl o měsíc později. Obě sondy Viking odeslaly do roku 1982 na Zemi na 50 000 fotografií.
  • 25. září 1992 - Družice Mars Observer (USA) přerušila spojení tři dny před dosažením oběžné dráhy Marsu v srpnu 1993.
  • 16. listopadu 1996 - Mise mezinárodní družice Mars 96 skončila jen na oběžné dráze kolem Země.
  • 4. prosince 1996 - Mars Pathfinder dosedl na povrch Marsu v červenci 1997; na palubě měl i vozítko nazvané Sojourner. Spojení bylo přerušeno v září 1997, odeslal přes 16 000 záběrů.
  • 11. prosince 1998 - Mars Climate Orbiter (USA) shořel v září 1999 v řídké atmosféře Marsu.
  • 7. dubna 2001 - Americká sonda Mars Odyssey od října 2001 mapuje z oběžné dráhy povrch Marsu a pátrá po známkách vody.
  • 10. června a 7. července 2003 - Pojízdný robot Spirit dosedl na povrchu Marsu 4. ledna 2004, jeho kolega Opportunity 25. ledna 2004. Poslední komunikace se Spiritem byla zaznamenána 22. března 2010; Opportunity je na Marsu stále činný.
  • 10. srpna 2005 - Mars Reconnaisance Orbiter (USA) obíhá kolem Marsu a detailně snímkuje jeho povrch.
  • 8. listopadu 2011 - Mise ruské meziplanetární stanice Fobos-Grunt, jejímž cílem bylo prozkoumat měsíc Marsu Phobos. Nabrat kurz k Marsu se jí však nepodařilo a její trosky dopadly 15. ledna 2012 do Tichého oceánu.
  • 26. listopadu 2011 - Pojízdná robotická laboratoř Curiosity, která je zatím nejsložitějším aparátem, který kdy člověk vyslal do meziplanetárního prostoru. Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru přistála dnes ráno SELČ.