Policie při útocích Breivika selhala, mohla ho zadržet rychleji

Oslo – Lepší bezpečnostní opatření mohla zabránit pumovému útoku v Oslu, tvrdí vyšetřovací komise, který zkoumala loňské útoky Anderse Breivika. Podle komise mohl být dokonce Breivik zatčen dříve. Zmatky na policii při loňském útoku způsobily, že policisté se na ostrov Utöya dostali pozdě. Spletli si ho totiž s ostrovem Geitöya, zamířili tedy nejprve sem. Mezitím stihl Breivik na Utöye zastřelit 69 lidí, osm další osob zemřelo předtím, když odpálil nálož v Oslu. Informace vyplývají ze zprávy speciální vyšetřovací komise. Norský premiér Jens Stoltenberg za chyby policie přijal odpovědnost, vyhnul se ale odpovědi na dotaz, zda kvůli tomu rezignuje.

Zásah policie při loňském útoku Anderse Breivika provázely zmatky. Připustila to i šéfka vyšetřovací komise Alexandra Bachová Gjörvová. „Řada věcí selhala, a to jak samotného 22. července, tak i při následných pracích. Jedná se o selhání systémová a selhání jednotlivců,“ prohlásila.

Podle závěrů komise se dalo útoku na vládní budovu v Oslu zabránit, pokud by byla přijata dostatečná bezpečnostní opatření. Dodala také, že na ostrově Utöya byla možná rychlejší policejní akce, což mohlo zachránit některé životy.

Alexandra Bechová Gjörvová, předsedkyně vyšetřovací komise:

Alexandra Bechová Gjörvová„Dospěli jsme k názoru, že práce policie nebyla řízena odpovědným způsobem. Vzniká tak eventuálně důvod k rezignaci příslušných osob. Systém skutečně selhal a zdroje, které měla policie k dispozici, nebyly dostatečně využity.“


Policie měla krátce atentátu v centru Osla popis útočníka. Nedokázala o něm ale dost rychle informovat. Asi deset minut po explozi bomby přitom chodec policii upozornil, že viděl podezřelého muže, který vypadal jako policista a měl v ruce pistoli, odjel prý v šedé dodávce. Policista sice informaci předal operační centrále, tam ale kvůli chaotické situaci zůstala dalších 20 minut, aniž si jí někdo všimnul. Kvůli tomu projel útočník bez povšimnutí kolem policjení hlídky i stanice.

Policisté si pak navíc podle norských médií také spletli ostrov Utöya s ostrovem Geitöya. Místní obyvatelé přitom upozorňují na to, že ostrov Geitöya není osídlený a využívají ho lesníci. Na ostrově Utöya je naproti tomu mnoho velkých budov, které jsou z dálky vidět. Neznalost terénu přiznal již jeden z policistů přímo v soudní síni. Prý si nebyl jistý, kde vlastně Utöya leží.

/*json*/{"map":{"lat":60.034416292556,"lng":10.248355865479,"zoom":13,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Policisté si také mysleli, že cesta na ostrov bude krátká. Vyrazili proto na malém gumovém člunu. Ten ještě po okraj naplnili věcmi tak, že do člunu natekla voda a policistům špatně fungoval motor. Museli nakonec vyrazit na dvou úplně jiných člunech. 

Co se dělo 22. července

15:26 - explodovala bomba ve vládní čtvrti v Oslu
15:57 - minul Breivik v dodávce policejní auto
17:26 - dostala policie zprávu o střelbě na Utöyi
18:25 - přistáli členové speciálních jednotek Delta na ostrově
18:32 - Breivik byl zadržen


Přímo na ostrově byl již podle komise policejní zásah velice efektivní a strážci zákona při něm projevili odvahu. Dobrá byla také péče o přeživší atentátů ze strany záchranářů a lékařů.

Norská vláda zřídila takzvanou Komisi 22. července krátce po atentátech, 12. srpna 2011. Desetičlenná komise zkoumala mimo jiné, nakolik tajné služby před útoky sledovaly nebezpečí ze strany pravicových radikálů a jejich výhrůžky, a zjišťovala dostupnost střelných zbraní, munice a nebezpečných chemikálií v Norsku. Dále se komise detailně podívala na to, jak rychle a účinně norská policie reagovala na Breivikovy útoky.

Rozsudek nad Breivikem, který zabil loni 22. července 77 lidí, se čeká 24. srpna.

Jens Stoltenberg
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Anette Karlsen

Premiér přijal odpovědnost, o rezignaci ale nemluvil

„Trvalo příliš dlouho, než se podařilo zadržet útočníka. Policie se mohla na Utöyu dostat rychleji. To jsou věci, jichž hluboce lituji,“ řekl dnes norský premiér Jens Stoltenberg. Uvedl, že jako předseda vlády nese konečnou zodpovědnost za chyby policistů. Zdůraznil také, že nyní je jeho úkolem zajistit, že se podobné chyby nebudou v budoucnu opakovat. Vyhnul se ale odpovědi na dotaz, zda po kritice komise rezignuje na svou funkci. Už dříve ale kvůli Breivikovým útokům vyměnil ministra spravedlnosti.

Video Reportáž Hany Scharffové
video

Reportáž Hany Scharffové

Závěry nezávislé komise

  • Pumovému útoku Breivika na vládní budovy v centru Osla 22. července 2011 se dalo předejít prostřednictvím lepších bezpečnostních opatření.
  • Policie mohla zadržet Breivika na ostrově Utöya nedaleko metropole Osla dřív.
  • Po 22. červenci mělo být v Norsku přijato víc kroků, které by předešly případným novým atentátům.
  • Péče o přeživší atentátů a příbuzné 77 obětí Breivikových útoků ze strany zdravotnických zařízení byla bezprostředně po útocích dobrá.
  • Komunikace vlády s veřejností po útocích byla kvalitní. Úřady také zvládly pokračovat ve své činnosti navzdory škodám.
  • Policie mohla přijít na stopu Breivika před 22. červencem 2011, kdyby měla lepší metodiku práce a širší záběr. Komise ale nemá důkazy, že policie mohla útokům tímto předejít.