Kišiněv - Německá kancléřka Angela Merkelová podpořila budoucí přijetí Moldavska do Evropské unie. Při návštěvě Kišiněva vyzvala tamní vládu, aby pokračovala v boji proti korupci i v reformách. Jde o první návštěvu německé kancléřky v zemi, která vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991.
Merkelová: Moldavsko do EU patří…ale až za čas
„Evropská unie vytvořila program východního partnerství, jehož cílem je zcela jasně evropská perspektiva pro země, které jsou jeho součástí,“ řekla Merkelová po jednání s moldavským premiérem Vladem Filatem. Merkelová prohlásila, že proces sblížení s EU by měl být veden krok za krokem; nyní je podle ní na řadě uzavření dohody o přidružení a o volné výměně zboží. Kancléřka povzbudila Moldavsko, aby pokračovalo v reformách, které jsou zatím podle ní zcela zřetelné a vyhovují požadavkům kladeným na zemi. Merkelová mimo jiné vyzvala moldavskou vládní koalici, aby tvrdě pokračovala v boji proti korupci, protože ji to přibližuje ke statusu země EU.
Otázka Podněstří bude na pořadu dne, slíbila německá kancléřka
Merkelová se vyslovila rovněž pro pokračování jednání o statusu Podněstří, ruskojazyčné separatistické provincie na východě Moldavska, která se odtrhla v roce 1990 z obav, že se Moldavsko znovu spojí s Rumunskem, jehož součástí bylo do roku 1940. „Německo podporuje územní celistvost Moldavska a soudí, že Podněstří by mělo mít zvláštní status v rámci Moldavska,“ řekla Merkelová. Ujistila, že bude usilovat o to, aby tento problém zůstal v Evropě na programu dne.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Urovnání situace mezi Moldavskem a Podněstřím cestou zajištění speciálního statusu v rámci Moldavska podporuje i Moskva, na níž je Podněstří silně finančně závislé a která má v regionu velký vojenský kontingent. Moldavsko si ale přeje, aby se Podněstří, jehož svévolně vyhlášenou nezávislost neuznal žádný stát světa, znovu stalo jeho součástí. Žádný z pokusů o urovnání vztahů vzpurné provincie s Moldavskem se zatím nezdařil.
Moldavský prezident Nicolae Timofti na setkání s Merkelovou řekl, že je třeba vyvést ruská vojska z Podněstří a změnit „mírotvornou operaci“ v civilní misi pod mezinárodním mandátem. Přispělo by to k upevnění důvěry a rychlejšího urovnání konfliktu pokojnou cestou. Moskva udržuje v regionu několik set vojáků označovaných za „mírotvorce“. Trvá na tom, že odchod jejích vojáků je možný až po vyřešení celého podněsterského sporu. Letos v dubnu se v tisku objevily zprávy, že Moskva chce v Podněstří rozmístit novou výzbroj jako odpověď na budování protiraketového štítu NATO v Evropě.