Masový vrah Breivik dostal 21 let - víc nešlo

Oslo – Norský atentátník Anders Breivik byl uznán vinným a byl odsouzen na 21 let. Jde o nejvyšší trest, jaký norské právo zná. Oznámil to soud v Oslu, který tak uznal Breivika příčetným. Verdikt oznámila předsedkyně senátu Wenche Arntzenová s tím, že trest může být opakovaně prodlužován až na doživotí. Loni v červenci zabil Breivik v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí a klíčovou otázkou bylo, zda jej soud na základě psychiatrických posudků shledá příčetným, či nikoliv. Ve druhém případě by byl Breivik umístěn v psychiatrické léčebně. Sám obžalovaný již dříve řekl, že bude-li shledán příčetným, proti verdiktu se neodvolá. Toto rozhodnutí dnes prostřednictvím svých advokátů potvrdil.

Soud nakonec dospěl k názoru, že Breivik byl v době útoků duševně zdráv a že si byl plně vědom toho, co dělá. Soudkyně rozhodnutí například zdůvodnila i tím, že se choval racionálně, když třeba měnil své výpovědi pod tlakem policejních důkazů. Rozsudek byl jednoznačný, shodlo se na něm všech pět soudců. Podle soudu netrpí atentátník psychózou, ale narcistickou a antisociální poruchou osobnosti.

Wenche Elizabeth Arntzenová, předsedkyně soudu:

Předsedkyně senátu Wenche Arntzenová „Anders Behring Breivik, narozený 13. února 1979, se odsuzuje k 21 letům vězení, minimálně ale na 10 let.“


Po vynesení verdiktu v největším poválečném soudním procesu v Norsku soudci s přestávkami předčítali odůvodnění rozsudku až do 17:30. Poté dostal krátce slovo Breivik, který řekl, že rozsudek nepovažuje za legitimní, ale odvolávat se nebude, neboť by právě takovým krokem nepřímo vynesený verdikt uznal. Zdůvodnění rozsudku mělo 90 stran.

V Norsku neexistuje doživotní trest vězení. Breivikovi byla nicméně uložena zvláštní forma trestu zvaná „forvaring“, která dává možnost uvěznění odsouzeného opakovaně prodloužit vždy o pět let. Dotyčný tak může setrvat v cele až do konce svého života. Teoreticky „forvaring“ umožňuje propustit odsouzeného nejdříve po deseti letech.

Video Soudci rozhodli jednomyslně
video

Soudci rozhodli jednomyslně

Breivik, v černém obleku, šedé kravatě a bílé košili, přišel do soudní síně se svým obvyklým ironickým úsměvem. Po sundání pout předvedl svůj tradiční pozdrav zaťatou pěstí. Rozsudek vyslechl klidně, při oznámení trestu se krátce spokojeně usmál. Prokuratura se možná proti rozsudku rozhodne odvolat, má na to dva týdny od předání soudních dokumentů. V první přestávce během zdůvodňování rozsudku Breivik řekl svým obhájcům, že ho rozhodnutí soudu nepřekvapilo. Také uvedl, že se neodvolá, protože jeho hlavním cílem bylo, aby nebyl prohlášen za duševně chorého.

Třiatřicetiletý norský pravicový extremista Anders Behring Breivik v pátek 22. července 2011 spáchal dva útoky: v půl čtvrté odpoledne vybuchla ve vládní čtvrti v Oslu bomba, kterou umístil do auta před úřadem premiéra. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Krátce před pátou odpoledne přijel Breivik, převlečený za policistu, na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté začal střílet do shromážděných lidí. Ti v panice prchali, řada se jich utopila. Zemřelo 68 lidí, většina ve věku 14 až 20 let, a jedna oběť podlehla zraněním pár dní nato v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, než se asi v půl sedmé vzdal policii. Týž den zveřejnil na internetu svůj manifest o 1 500 stranách a deník, v němž přípravu na atentáty popsal. Desátého srpna vyšetřovatelé konstatovali, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Od zatčení je ve vazbě ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou u města Sandvika (asi 15 km západně od Osla). Proces s ním začal 16. dubna.


Soud detailně zdůvodnil verdikt

Zdůvodnění rozsudku soudkyně Arntzenová zahájila detailním líčením života odsouzeného od jeho dětství až po dospělost a přípravu na útoky. V této souvislosti se zmínila o organizaci Templářských rytířů, o níž Breivik tvrdí, že ji zakládal a že v jejím jménu bojuje proti multikulturalismu. Zatímco prokuratura uváděla Breivikovu posedlost touto organizací za důkaz jeho utkvělých představ, soudkyně odmítla Breivikovým slovům uvěřit. Dala jasně najevo, že Breivika nepovažuje za psychotického člověka trpícího utkvělými představami, ale spíše za lháře. Soudce Arne Lyng, který pokračoval po Arntzenové ve zdůvodňování, poté popsal, jak promyšleně si Breivik připravoval uniformu a zbraně. Následovalo čtení jmen všech obětí a popis okolností jejich smrti. Předsedkyně soudu také prohlásila, že v době spáchání činu byl Breivik pod vlivem léků, což mohlo zvyšovat jeho agresivitu. Soud připomněl, že Breivik vyrůstal bez otce - jeho rodiče se rozvedli, když mu byl rok.

Podle zpravodaje ČT Martina Jonáše je s rozsudkem paradoxně spokojen nejen Breivik, ale i většina pozůstalých po jeho obětech. Pravděpodobnost, že by se vrah někdy dostal na svobodu, je mnohem menší, než kdyby skončil v psychiatrické léčebně. Jednoznačnost soudního verdiktu je přesto spíše překvapením. Pro Norsko však znamená rozhodnutí soudu v každém případě úlevu.

Soud při rozhodování vycházel ze dvou protichůdných psychiatrických posudků. Torgeir Husby a Synne Sörheimová se domnívají, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, členové soudní lékařské komise Agnar Aspaas a Terje Törrissen naopak dospěli k závěru, že 33letý vrah je příčetný. Žalobci požadovali prohlášení Breivika za nesvéprávného a zdůvodnili to právě přetrvávajícími pochybnostmi; je podle nich horší vsadit psychotického člověka omylem do vězení než nepsychotického zavřít na psychiatrii. Breivikův hlavní obhájce Geir Lippestad naopak uvedl, že Breivik spáchal útoky jako politický aktivista, který dobře věděl, co dělá.

Breivik se k atentátům přiznal, ale cítí se nevinen. Masakr prý spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před multikulturalismem, za jehož podporu kritizuje norské instituce. Sám si přál, aby byl odsouzen jako trestně odpovědný člověk. V sázce je totiž podle něj věrohodnost jeho ideologie, hlásající odpor vůči přistěhovalcům, islámu, multikulturalismu či marxismu. Spravedlivým výsledkem by podle něj byl buď trest smrti, nebo zproštění viny.

Fešácký kriminál pro Breivikia Norům na jedné straně vadí, na druhé jej považují za důkaz své vyspělosti

Breivik tráví čas ve vazbě úplně mimo ostatní vězně v třípokojové cele. K dispozici má počítač, noviny, televizi i běžecký pás. Většina norské veřejnosti soudí, že má příliš komfortní podmínky a výhrady zaznívají i ke skutečnosti, že by pomocí počítače mohl komunikovat s venkovním světem a že na něm píše paměti. Počítač nicméně není připojen na internet.

Norská veřejnost zastává názor, že Breivik je politický extremista, který patří do vězení. Podle průzkumu mínění si 74 procent Norů přálo, aby skončil ve vězeňské cele. Breivik bude umístěn ve věznici Ila, která se nachází několik desítek kilometrů severozápadně od Osla. Do délky trestu mu bude započítán více než rok (445 dní), který strávil ve vazbě. Je pravděpodobné, že si trest odpyká ve stejných podmínkách jako vazbu. Jen na jeho ostrahu bude vyčleněno 17 lidí a jeho vězení bude stát Norsko spoustu peněz. Norové ale navzdory výhradám k Breivikově fešáckému kriminálu přesto považují za důkaz své vyspělosti, že jsou masovému vrahovi schopní zajistit důstojné podmínky dožití.