Asad: Za krveprolévání v Sýrii je přímo zodpovědné Turecko

Damašek - Humanitární nárazníková pásma v Sýrii, která prosazuje Turecko, jsou podle syrského prezidenta Bašára Asada nereálná. Asad v rozhovoru pro syrskou soukromou provládní televizi dále řekl, že situace v zemi se zlepšila, armáda ale potřebuje více času, aby boj s povstalci vyhrála. Boje v Sýrii se táhnou už rok a půl, střety hlásí opozice v posledních dnech hlavně z Damašku, Aleppa a provincie Idlíb. Podle Asada je za krveprolévání při 17měsíčním konfliktu v Sýrii přímo odpovědné Turecko. Ankara přijala už na 80 tisíc syrských uprchlíků.

„Situaci mohu shrnout jednou větou: postupujeme, situace na bojišti je lepší, ale ještě jsme nezvítězili, to ještě potřebuje čas,“ řekl Asad. K četným případům dezerce, které v posledních měsících otřásaly jeho režimem, prohlásil, že Sýrie je nyní „vyčištěna“ od lidí, kteří nemají vlastenecké cítění. 

Bašár Asad:

Bašár Asad v rozhovoru pro syrskou televizi„Vlastenecký a dobrý člověk nejde proti své vlastní zemi. Tyto akce jsou tak vlastně pozitivní, protože pročistí národ.“


Povstání proti dlouholeté Asadově vládě začalo loni v březnu. Boje si podle syrské opozice vyžádaly nejméně 25 000 obětí. Do okolních zemí podle OSN uteklo již přes 214 000 lidí. Náporu běženců čelí mimo jiné Turecko, které jedná právě o vytvoření nárazníkových pásem pro syrské uprchlíky. Asad ale tuto myšlenku označil za nereálnou. „Hovořit o nárazníkových pásmech zaprvé není na pořadu dne a zadruhé to je nereálná myšlenka i pro nepřátelské státy a nepřátele Sýrie,“ řekl prezident v rozhovoru, který má být v plné délce odvysílán večer a který se uskutečnil v bezpečí prezidentského paláce.

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu dnes prohlásil, že Ankara jednala s OSN o možnosti poskytnout útočiště syrským uprchlíkům ještě na syrském území. Turecko prý očekává, že OSN v této věci podnikne konkrétní kroky. Na vytvoření nárazníkových zón v Sýrii pracuje i Paříž se svými spojenci. Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius ale dnes uvedl, že by šlo o „velmi komplikovanou záležitost“, která by vyžadovala zřízení částečné bezletové zóny. To by se neobešlo bez posvěcení Rady bezpečnosti OSN, kde ale všechny rezoluce zasahující do syrských záležitostí blokují Rusko a Čína.

Po vytvoření bezletové zóny volá také syrská opozice. Armádní stíhačky a vrtulníky jsou totiž hlavním trumfem Asadovy vlády a mají na svědomí nejvíc mrtvých.

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko udělá všechno pro to, aby se dostala humanitární pomoc také do Sýrie. Očekává, že se do ochrany vnitřně vysídlených lidí v Sýrii zapojí i OSN a vytvoří tam tábory. Takových lidí je v Sýrii podle OSN víc než 1,2 milionu a dalších 2,5 milionu potřebuje humanitární pomoc. Lidé taky dál utíkají přes hranici do Turecka, denně jich je už pět tisíc.

Syrská opozice v boji o vojenské letiště zničila pět vrtulníků

Syrští povstalečtí bojovníci dnes při bojích o vojenské letiště v Taftanázu v severosyrské provincii Idlib zničili pět armádních vrtulníků a budovy letiště. To je ale stále v rukou armády. Oznámila to Syrská organizace pro lidská práva (OSDH), podle níž si dnešní boje v celé zemi vyžádaly životy nejméně 52 lidí. Mezi mrtvými je 32 civilistů, 15 vojáků a pět povstalců. Boje v severosyrkém Aleppu trvají měsíc a armádě se nedaří povstalce vytlačit z jejich pozic. Jeden z tamních lékařů sdělil, že denně v tomto středisku syrského severu umírá v průměru 25 civilistů.

V Damašku od pondělí pokračuje rozsáhlá vládní ofenziva proti rebelům, kteří se drží v okrajových čtvrtích, ale snaží se probojovat do centra. Vláda zde nasadila ve velkém letectvo. Rebelové v metropoli údajně obsadili sklad raket. Podle videa, které umístili na server YouTube, jich nyní mají deset k dispozici. Podle opozičních zdrojů se bojuje i na okrajích Damašku a pozemní i letecké jednotky armády tam dnes zabily 27 lidí.

Syrská armáda spoléhá na alávity

Syrský konflikt se stává stále více násilným a krvavým a na mnoha místech došlo k masakrům páchaným armádou na civilistech. Podle vojenských analytiků vládní vojenské zátahy vedou alávitští důstojníci a vojáci. Alávité jsou jednou z nejosobitějších a nejméně prozkoumaných náboženských sekt na Blízkém východě, v Sýrii představují asi 12 procent populace. V dnešní době zaujímají kritickou a kontroverzní roli v obraně Asadova režimu. Mnozí z nich sami sebe vnímají jako první i poslední linii obrany celého syrského národa.

Z nuzné alávitské vesnice pocházel i prezident Háfiz Asad, otec nynějšího prezidenta. Ten založil současný režim v roce 1971 a svými soukmenovci obsadil vysoké vojenské posty i výzvědné služby. Asadův klan ovládá od té doby celou zemi a alávité drží klíčové instituce státní moci. Pokud by současná vláda padla, budou alávité jako celek nejspíš terčem odplaty, obávají se experti. Z toho důvodu si už alávitské režimní špičky připravují opevněné úkryty v horách na syrském severozápadním pobřeží.

Z vedení hlavní syrské exilové skupiny Syrské národní rady (SNC) dnes rezignovala Basma Kudmaniová. V rozhovoru pro Reuters řekla, že lidé z rady prosazují každý svůj názor a nedokážou se dohodnout na společném postupu. Rada tak podle Kudmaniové není schopna podpořit revoltu. Na roztříštěnost syrské opozice poukazují mnohé státy, které jsou jinak ochotny oponentům Damašku pomoci.

V uprchlickém táboře v Jordánsku vypukly nepokoje

V jordánském uprchlickém táboře Zaatarí vypukly nepokoje, při nichž bylo zraněno 26 policistů. Jedna skupina uprchlíků se dnes ráno vydala k bráně a žádala zlepšení služeb. Policisté proti ní zasáhli slzným plynem. Napětí mezi uprchlíky způsobují prý špatné služby, ale také velmi rychlý přísun stále nových běženců.