Diváci v přesile: Rus se u Borodina znovu střetl s Francouzem

Borodino - Rusové si připomínají 200 let od jedné z nejslavnějších bitev 19. století. Bitva u Borodina se spolu se Slavkovem u Brna a belgickým Waterloo počítá mezi klíčové střety, které rozhodovaly o Napoleonově vzestupu a pádu. Rekonstrukci bitvy sledovaly desetitisíce diváků i ruský prezident Vladimír Putin. Diváků prý bylo dokonce skoro více než 7. září 1812 vojáků na bojišti. Borodino leží asi 120 kilometrů západně od Moskvy.

Stejně jako před 200 lety se postavili proti sobě vojáci carského Ruska a císařské Francie - armády generála Michaila Kutuzova a francouzského císaře Napoleona. Do Borodina přijeli milovníci starých bitev nejen z Ruska, ale i z USA, Kanady, Francie, Itálie i Česka. Samotná bitva začala o půl šesté ráno francouzským útokem z jihozápadu a skončila v podvečer. Rekonstrukce se zúčastnilo na dva a půl tisíce vojáků v historických kostýmech, u třiceti kanonů bylo 400 dělostřelců. V roce 1812 v bitvě na přilehlých polích bojovalo čtvrt milionu vojáků. 

Rekonstrukce bitvy u Borodina
Zdroj: ČTK/AP
Autor: AP Photo

Byla to největší a nejkrvavější jednodenní bitva z celého ruského tažení. O tom, kdo u Borodina vlastně vyhrál, se dodnes vedou spory. Po dvanáctihodinové řeži zůstalo na bitevním poli ležet podle odhadů až 50 000 ze 135 000 Napoleonových vojáků a až 45 000 ze 125 000 Rusů. Císař sice vstoupil do Moskvy, ale ta byla vypálena a po vynuceném ústupu zbylo z Napoleonovy armády jen torzo. Neúspěšné ruské tažení tak rozhodlo o konci napoleonských válek.

Rusové slaví 200. výročí bitvy s velikým rozmachem, do čela státního výboru na pořádání oslav s rozpočtem ve výši 1,5 miliardy korun se postavil sám prezident Putin. Vše skončí až jízdou ruských kozáků v pařížských ulicích jako v roce 1814.

/*json*/{"map":{"lat":55.534071071009,"lng":35.824012756348,"zoom":12,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

„Zvýšená pozornost státu dávné minulosti je dobrá věc. Je ale jasné, že hlavní zájem politického vedení tkví v obrodě zkazek o národním hrdinství,“ napsal liberální list Vědomosti a připomněl, jak Putin před volbami vzýval své věrné Lermontovovými verši „zemřít před Moskvou“. Před dvěma stoletími ruské armády došly ještě dále než Rudá armáda za druhé světové války. Síla zbraní udělala z Ruska nejmocnější stát Evropy. Ale v zemi se feudální poměry nezměnily, zavládla konzervativní reakce a ekonomická stagnace, a tak dědictvím vítězství nad Napoleonem byla později porážka v krymské válce v polovině 19. století, upozornil deník a dodal, že ani oslavy nevyčistily okolí borodinského bojiště od načerno postavených vil a chat hodnostářů.