Ostatky krále Richarda III. hledají archeologové na parkovišti

Londýn - Ostatky posledního krále z rodu Plantagenetů Richarda III., jehož životnímu příběhu se věnoval ve své hře i slavný William Shakespeare, hledají po více než 500 letech od jeho smrti opět archeologové. Na horkou stopu je přivedl odhodlaný historik, který vypátral, kde pravděpodobně ležel kostel, v němž byla umístěna hrobka s ostatky krále, a získal rovněž DNA jednoho z Richardových potomků. Archeologové se tak pustili do práce - překvapivě - na městském parkovišti.

Král Richard III. zemřel v roce 1485 v bitvě u Bosworthu. Touto bitvou se uzavřela krvavá Válka růží a na anglický trůn pak usedl první vládce z dynastie Tudorovců. Zohavené tělo Richarda III. bylo po bitvě vystaveno v Leicesteru na důkaz, že král skutečně zemřel. Pak bylo uloženo do hrobky ve františkánském kostele, který však později zanikl, a mělo se za to, že panovníkovy ostatky skončily v místní řece.

Všechny dosavadní pokusy Richardovu hrobku nalézt ztroskotaly, britský historik John Ashdown-Hill však nedávno přišel s novými poznatky. Jednak se mu díky srovnání historických map podařilo přesněji identifikovat místo, kde františkánský kostel kdysi stál, a navíc získal vzorek DNA od přímých Richardových potomků.

Historik John Ashdown-Hill:

„Začal jsem sestavovat rodokmen, který se okamžitě rozrostl do obřích rozměrů. Byly tam desítky rodových linií a mě vždycky hrozně rozladilo, když jsem léta některou z nich sledoval, abych zjistil, že třeba v 19. století vymřela.“

Proti veškerému očekávání se historikovi po třech letech podařilo najít ženu v Kanadě, která je Richardovým potomkem. Zavolal jí a přesvědčil, aby mu předala vzorek své DNA. Díky tomuto vzorku bude možné přesně určit, zda případně nalezené ostatky skutečně patří slavnému anglickému králi.

Po necelých třech týdnech má tým archeologa Richarda Buckleyho první výsledky. Na rozkopaném městském parkovišti se našly třeba kusy dekorovaných dlaždic nebo části oken, které mohou pocházet z františkánského areálu. Odborníci nyní musejí identifikovat obrysy kostela a jeho chór, kde by podle pramenů měla hrobka být. „I když na začátku jsem si myslel, že nemáme šanci cokoli zjistit, teď už se možná něčemu blížíme. Trochu mě z toho mrazí,“ uzavřel Buckley.