Slovenští kantoři řekli „Dost!“ svým mizerným platům

Bratislava – Do nejrozsáhlejšího protestu za poslední roky se pustili slovenští učitelé a zaměstnanci ve školství. Jednodenní výstražnou stávkou bojují za vyšší mzdy a za více peněz vynakládaných státem na vzdělávání. Stávkuje 90 procent základních škol, 80 procent středních, třetina vysokých a některé mateřské. Do stávky se zapojily desetitisíce učitelů.

Platy slovenských učitelů zaostávají za průměrnou mzdou v zemi. Jak upřesnil zpravodaj ČT David Miřejovský, průměrný plat na Slovensku je v přepočtu 22 tisíc korun, učitelé jsou ale výrazně pod ním: berou průměrně kolem 16-17 tisíc korun a mnozí z nich nedosáhnou ani na ně. Nástupní plat učitele po ukončení vysoké školy je dokonce pod 11 tisíci korunami, průměrný plat v mateřské škole je kolem 13 500. Kromě toho nejsou peníze na vybavení škol či opravy budov; letošní školní rok dokonce začal bez 36 typů učebnic, které se kvůli nedostatku peněz nepodařilo dotisknout.

Stávka trvala od šesti ráno do šesti večer. Učitelé chtějí zvýšit platy alespoň o 10 procent. Ministr školství odpoledne slíbil, že zvýšení platů o požadovaných deset procent navrhne. Neví ale, jestli peníze sežene. „Já nejsem věštec a nevím, jak vypadá rozpočet na příští rok,“ řekl Dušan Čaplovič. Pokud učitelé přidáno nedostanou, budou stávkovat znovu, to by ale školy zavřely až na týden.

Slovenské odbory dlouhodobě upozorňují na nedostatek peněz ve školství, výraznější zlepšení nemohou ale očekávat ani od nynější levicové vlády premiéra Roberta Fica, jehož strana Směr-sociální demokracie má k odborům blízko. Kabinet kvůli potřebě ozdravit veřejné finance naopak prosazuje zvyšování daní a v menší míře i škrty ve výdajích.

Učitelé o sobě stávkou ale především chtějí dát vědět; pokud vláda nezačne jednat, chystají na příští rok další protestní akce. Přesně před rokem demonstrovalo na 8 000 učitelů a zaměstnanců škol před sídlem úřadu vlády, nyní se shromáždění konají před jednotlivými školami. Špatné počasí ale stávkující většinou zahnalo do školních budov. „Nechceme, co nám nepatří. Žádáme jen to, co si zasloužíme,“ stojí například na transparentu na škole v bratislavské Kulíškově ulici. Kvůli stávkám mateřských škol v Bratislavě samospráva jako pomoc rodičům zřídila zvláštní školní klub s pedagogickým dozorem. Muzea zase přišla s nabídkou zlevněného vstupného.

Zatímco v některých regionech se podle odborů do protestu zapojily více než tři čtvrtiny škol, na severu země to nebyla ani polovina.

Před devíti lety si učitelé podobným protestem vymohli sedmiprocentní zvýšení mezd. Podle Miřejovského slovenská veřejnost není tak rozpolcená jako třeba v případě loňského protestu lékařů, který na několik dnů ochromil provoz nemocnic. Učitelé mají sympatie Slováků, protože jejich platy opravdu patří v zemi k nejnižším. Nelichotivě dopadla země i při srovnání odměňování učitelů s vyspělými zeměmi sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Slovensko dává na vzdělání v poměru k výkonnosti ekonomiky méně peněz, než je průměr v OECD.

Vydáno pod