Abbás požádal, aby se Palestina stala nečlenským státem OSN

New York - Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás požádal, aby se palestinská území stala nečlenským státem OSN. Zlepšilo by to jejich mezinárodní postavení, uvedl v projevu ve Valném shromáždění OSN. V případě, že se z entity stane nečlenský stát, zíkají Palestinci přístup do mnoha mezinárodních organizací, v nichž by mohli třeba žalovat Izrael. Tento krok by jim rovněž umožnil účastnit se jednání členských zemí OSN. V současnosti mají palestinská území v OSN status stálého pozorovatele.

Abbás dnes ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění vyjadřoval značný pesimismus ohledně dalších mírových rozhovorů s Izraelem. Židovskému státu vytkl pokračující budování osad na palestinských územích a obvinil Tel Aviv, že ve skutečnosti odmítá snahu o vytvoření nezávislého palestinského státu a odmítá ukončit okupaci.

Mahmúd Abbás:

Projev Mahmúda Abbáse v OSN„Věříme, že většina zemí světa podpoří naši snahu, jejímž cílem je zachránit naději na spravedlivý mír. (…) Izrael odmítá ukončit okupaci a umožnit Palestincům dobrat se práv a svobody. Izrael odmítá nezávislost Palestiny.“


Izrael se podle Abbáse snaží rozdrobit palestinská území do malých enkláv obklopených židovskými osadami, zdmi a kontrolními stanovišti. „Tyto enklávy tak zůstanou pod úplnou nadvládou vojenské, koloniální okupace v novém balení s novými názvy, jako je jednostranný plán či stát s provizorními hranicemi,“ uvedl šéf palestinské samosprávy. Zdůraznil, že Palestinci hodlají nadále usilovat o nezávislý stát v předválečných hranicích z roku 1967. Po šestidenní válce tehdy Izrael část palestinského území zabral. Palestinci zároveň chtějí, aby hlavním městem jejich státu byl východní Jeruzalém.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Abbásovi v OSN vzkázal, že jejich vzájemný konflikt nevyřeší nactiutrhání ani jednostranné kroky. Obě strany by se podle něj měly vrátit k jednáním, jejichž výsledkem bude demilitarizovaný palestinský stát a jednoznačné uznání Izraele ze strany Palestinců. Palestinská samospráva nicméně tvrdí, že Izrael ve skutečnosti o žádná jednání nestojí.

Projev Mahmúda Abbáse v OSN
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Richard Drew

Palestina loni usilovala o získání plného členství v Organizaci spojených národů. Její úsilí ale nakonec vyznělo naprázdno, protože nezískalo podporu v Radě bezpečnosti. Rada o palestinské žádosti zejména kvůli tlaku USA nikdy nehlasovala. Jako plnohodnotného člena zatím loni palestinská území přijalo pouze UNESCO.

Ve Valném shromáždění neplatí právo veta jako v Radě bezpečnosti, ke schválení stačí většina 194 členů. Abbás tvrdí, že má podporu vyjednanou, Palestina tak může získat status, který má zatím jen Vatikán. Riskuje ale ztrátu americké pomoci, která jí v případě jednostranných kroků hrozí. Spojené státy si totiž stejně jako Izrael myslí, že samostatná Palestina může vzniknout jen bilaterálním jednáním. Změna statusu může mít i další důsledky. Vyslala by jasné poselství všem separatistickým skupinám, že není třeba snažit se o diplomatické řešení.

Netanjahu žádá ultimátum pro Írán

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil v OSN po Abbásovi. Požádal o jasné ultimátum pro Írán, aby tamní režim zastavil obohacování uranu použitelného při konstrukci jaderné zbraně. Teheránský režim přirovnal k nacistům a teroristické síti al-Káida. Zdůraznil, že íránskou snahu o vývoj jaderné zbraně nezastavilo diplomatické úsilí ani ekonomické sankce. Podle něj je proto nutné udělat jasnou „červenou čáru“, za niž už Írán nebude moci pokračovat. Jako nejzazší hranici označil okamžik, kdy Írán bude mít 90 procent obohaceného uranu potřebného k výrobě první bomby. Podle něj se tak stane na jaře, nejpozději v létě příštího roku. Pak už Írán od bomby bude jenom několik měsíců či týdnů, uvedl izraelský premiér.

Podle Netanjahua se již nesmí opakovat zaváhání západních mocností z konce 30. let minulého století, kvůli němuž nacisté mohli zabít miliony lidí. „Ti, kdo se tehdy stavěli proti fanatikům, čekali příliš dlouho,“ řekl izraelský ministerský předseda. Teheránský režim je podle něj značně agresivní a s jadernou bombou by jeho agresivita ještě vzrostla. „Írán s jadernými zbraněmi je totéž, co al-Káida s jadernými zbraněmi,“ uvedl Netanjahu. Ohrožená přitom podle něj není jen bezpečnost Izraele, ale i celého světa.

Izraelský premiér zároveň uvedl, že v současné fázi ještě íránský jaderný program zastavit lze, protože závody na obohacování uranu jsou velké a viditelné a lze je zasáhnout. V okamžiku, kdy Teherán bude mít dostatek obohaceného uranu, bude potřebovat už jen roznětku. Tu podle Netanjahua může vyvinout v „malé dílně“. „Nelze se spoléhat, že ji v tak velké zemi, jako je Írán, najdeme,“ podotkl.

Jaderný Írán nechce dopustit ani americký prezident Barack Obama. Spojené státy podle něj udělají všechno pro to, aby v tom íránskému režimu zabránily. Ultimátem ale šéf Bílého domu Teheránu nepohrozil. Írán v minulosti vždy uváděl, že mu jde pouze o mírové využití jádra.

Projev Benjamina Netanjahua v OSN
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Richard Drew

Izraelský prezident Peres vytkl Ahmadínežádovi neznalost dějin

Izraelský prezident Šimon Peres dnes kritizoval svého íránského kolegu Mahmúda Ahmadínežáda za neznalost dějin. Reagoval na Ahmadínežádův středeční projev ve Valném shromáždění OSN. Íránský prezident kromě jiného prohlásil, že Izraelci okupují území, na němž žijí, přes 70 let a že v oblasti nemají žádné historické kořeny. „Židé žili v zemi Izraele po tisíce let a žádný politik ani žádné lži nemohou vymazat kapitoly dějin,“ řekl Peres na setkání s izraelskými dětmi.

„Byl to trapný projev, v němž se projevila hluboká neznalost dějin a pevného vztahu židovského národa k území Izraele,“ prohlásil Peres a dodal, že Ahmadínežád zřejmě nezná historii ani vlastních perských předků. Izraelské kmeny žily v oblasti před více než 3 000 lety. Roku 587 před naším letopočtem dobyl Jeruzalém babylonský král Nabukadnesar a Židé byli nuceni odejít do babylonského zajetí. O necelých 50 let později se však Babylón ocitl v moci Kýrose II., považovaného za zakladatele perské říše. Kýros pak Židům povolil vrátit se do původní vlasti. Židovské vládce Izraele pak porazili Římané, moderní stát Izrael byl založen po druhé světové válce v roce 1948.

Peres prohlásil, že je odhodlán napsat generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a požádat ho, aby nechal kolovat písemný výklad dějin Izraele a Persie. Připomenul také svým posluchačům, že oba státy v minulosti pojilo přátelství.