Ruskou důchodkyni ozářily peníze schované pod polštářem

Moskva - Důchodkyně z ruské metropole si vybrala v přepočtu 30 tisíc korun, které si rychle schovala pod polštář. Pak se ale nestačila divit. Z bankovek totiž dostala dávku radioaktivity mnohanásobně překračující normu, srovnatelnou s dávkou po havárii jaderné elektrárny. Obálka s penězi posléze skončila ve skladu s radioaktivním odpadem. Podobný příběh se přitom v Moskvě udál i před dvěma lety. Jak se peníze do bank dostaly, není jasné.

„Jelena, aniž vyšla z domu, se jakoby ocitla přímo u smutně proslulé Fukušimy. Radioaktivita z bankovek byla srovnatelná s dávkou po havárii na jaderné elektrárně,“ napsal o případu list Moskovskij komsomolec. Vše začalo minulý týden, kdy si Jelena Kryžanovská v pobočce banky na jednom moskevském bulváru vybrala ze svého účtu 50 tisíc rublů (asi 30 tisíc korun) v podobě deseti bankovek.

Obálku s penězi pak schovala pod polštář, kde byly uložené 48 hodin. „Mám v bytě dozimetr, který jsem si jednou koupila pro každý případ, abych kontrolovala potraviny. Když jsem ho zase jednou zapnula, ručička vyletěla mimo stupnici. Prošla jsem se s ním po bytě, až jsem vypátrala zdroj radiace,“ pochlubila se bývalá výzkumnice.

10 rublů
10 rublů

Vzápětí povolala na pomoc záchranáře z ministerstva pro mimořádné situace. Ti na místě zjistili, že dávka radioaktivního záření překračuje přípustnou normu téměř dvacettisíckrát, což prý zhruba odpovídá havárii reaktoru, a tak celou záležitost předali do rukou odborníkům na podobné katastrofy.

Ti překročení norem stvrdili i protokolem poté, co obálku s penězi přemístili do olověného kontejneru, vzápětí odvezeného do skladu radioaktivního odpadu.

Penzistka si na zdravotní potíže nestěžuje, ale je nervózní

„Hrozně to prožívám,“ svěřila se. Stres nepramení jen z radiace, ale i z nejistoty, kdy ji úřady sumičku vrátí. Pro každý případ se chystá napsat dopis parlamentu a domoci se u soudů odškodnění i za morální újmu.

Bankéři zatím nechápou, jak se radioaktivní peníze mohly ocitnout v jejich sejfu. Podle šéfa sdružení regionálních bank Anatolije Aksakova musí být každý finanční ústav na příkaz ústřední banky z roku 2007 vybaven přístroji pro zjišťování radioaktivity. Zatím se však lze jen dohadovat, že bankovky nejspíše prošly nějakým podnikem, který má co do činění s jadernou energií či alespoň s rentgeny. Radioaktivní peníze se našly jen v jednom místě, a tak lze podle viceguvernéra centrální banky usuzovat, že zdroj byl nejspíše lokální.

Před dvěma lety bylo v ruské metropoli odhaleno 380 bankovek s radioaktivním jódem. Ale poločas rozpadu v tomto případu činil jen osm dní, čili peníze nepředstavovaly vážné ohrožení pro zdraví.