Praha - Evropská jižní observatoř je nejproduktivnější pozemní observatoří na světě, známá je pod zkratkou ESO. Česká republika se k ní připojila v roce 2007. Z nejvýkonnější astronomické observatoře na světě Cerro Paranal v chilské poušti Atacama, kde pracuje dalekohled „Very Large Telescope“, připravila ESO pro světovou veřejnost na dnešek živé vysílání na webu.
Evropská jižní observatoř ESO bude pro veřejnost živě vysílat
Observatoř se buduje postupně od podpisu dohody o založení. Ta byla podepsána 5. října 1962 mezi tehdy pěti státy – Francií, Německem, Nizozemskem, Belgií a Švédskem. Od té doby buduje celou svoji sestavu teleskopů. Počet členských zemí ESO se postupně zvýšil na čtrnáct (13 evropských zemí a Chile). Podle smlouvy platné od 1. ledna 2007 se členem stala i Česká republika. Od 1. ledna 2011 se stala členem ESO Brazílie.
Jan Palouš, astronom:
„Čeští astronomové mají několik programů, které používají data z ESO. Jedná se o výzkum takzvaných bílých trpaslíků. Dalším projektem je zjišťování vzdálenosti dvojhvězd. Jde o proměnné hvězdy, které rády žijí ve dvojicích, nevíme, kolik jich ve vesmíru existuje.“
Evropská jižní observatoř (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere - ESO) byla založena v padesátých letech 20. století. Cílem projektu je umožnit evropským vědcům pozorování vesmíru z jižní polokoule v co nejlepších klimatických podmínkách. Původně bylo vybíráno více lokalit, nakonec byla vybrána poušť Atacama na hoře La Sila v Chile. Výhodou je například možnost pozorování středu Mléčné dráhy. Ústředí ESO sídlí v Garchingu u Mnichova společně s centrálou ESA pro využití vesmírného teleskopu HST. V Chile má ESO kancelář v Santiagu de Chile, ta je centrem především administrativním.
GALERIE
videogallery_000198500
Astronomové z různých zemí mohou kdykoli představit své návrhy
Práce v ESO funguje tak, že kdokoliv z jakékoliv země světa může předložit svůj návrh komisi, složené ze zástupců členských států. Pokud ho komise vybere, buď půjde koordinovat své pozorování přímo na observatoř, nebo bude pozorování probíhat v tzv. servisním módu, kdy astronom pouze předloží své požadavky a astronomové na observatořích je splní. Evropská jižní observatoř se rovněž stará o vzdělávání, od studentských stáží po soutěže jako Catch a Star! pro středoškoláky či výtvarné soutěže.
ESO je také přínosem ekonomice členských států, neboť ty se podílejí na dodávkách náročných konstrukcí dalekohledů. ESO je velmi nákladná organizace, v mnoha členských státech proto dochází rušení místních méně výkonných observatoří a přesouvání peněz do ESO. Probíhající projekty jako E-ELT (European Extremely Large Telescop) s průměrem primárního zrcadla 42 m budou však velkým přínosem světové astronomii a patří k nejnadějnějším.