Srby a Albánce dál rozdělují barikády

Kosovská Mitrovica - Srbové dál trvají na rozdělení Kosova. Srbský premiér Ivica Dačić prohlásil, že je to jediné spravedlivé a správné řešení pro budoucnost této země. Kosovská vláda v Prištině i Evropská unie to odmítají. Největší etnické problémy jsou na severu země.

V Kosovské Mitrovici jsou barikády na mostech i na silnicích. Zátarasy stále rozdělují severní srbskou a jižní albánskou část. Ještě před rokem byla v okolí města frontová linie. Srbové se na zátarasech tvrdě střetli s vojáky KFOR.

Teď už je sice možné barikády objet, ale v hlavách místních Srbů a Albánců zůstávají dál a zatím se to nedaří změnit. „Má to očividně své důvody. Historické, geografické a samozřejmě i politické,“ říká Dan Harvey z irského kontingentu KFOR.

Harvey ví, o čem mluví. Než se dostal do Kosova, sloužil na hranicích mezi Severním Irskem a irskou republikou, kde zažil krvavé střety mezi katolíky a protestanty. Pak nastalo uklidnění a podle něj je to možné i v Kosovu: „Obyčejní lidé v Severním Irsku chtěli mír pro sebe i pro své děti. Chtěli řešení. Věřím, že je to možné i tady.“

Někde už spolupráce funguje. Když jde o peníze a obchod, dokáží se Srbové i Albánci domluvit. Příkladem je most přes řeku Ibar u srbské vesnice Zvečan. Peníze na něj dal KFOR, ale společně ho postavily místní firmy. „Hlavní dodavatel byla albánská firma, srbské firmy dělaly některé subdodávky,“ potvrzuje Thomas Blaich z rakouského kontingentu KFOR.

V rozdělené Mitrovici slouží ve speciální jednotce i několik českých policistů. Do severní srbské části jezdí jenom ozbrojeni, v neprůstřelných vestách a autech. I proto v Kosovu stále zůstává přes pět a půl tisíce vojáků KFOR. 

Ještě na začátku letošního roku chtělo NATO snížit počet vojáků v Kosovu zhruba o polovinu. Kvůli stálému napětí mezi Srby a Albánci v rozdělené Mitrovici to zatím není možné.

Kosovo vyhlásilo na Srbsku jednostranně nezávislost v únoru 2008. Bělehrad samostatnost Prištiny odmítá uznat a stále ji považuje za svou provincii.

Kosovo doposud uznalo 91 ze 192 členských států OSN, mezi nimi USA i většina evropských zemí včetně Česka. Mezi odpůrce kosovské nezávislosti patří například Rusko i pět členů EU, kterými jsou Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko.