Zvědavé vozítko si seřídilo hodinky

Pasadena (USA) - Řídicí středisko mise marsovské sondy Curiosity se bude od nynějška řídit pozemským časem. Dosavadní tři měsíce přitom fungovalo podle času na Marsu, kde je den o 39 minut delší než na Zemi. Ze změny mají radost hlavně pracovníci NASA, protože se jim neustále posouval rozpis pracovních směn. To může vést ke stresu a k obdobě pásmové nemoci známé z dlouhých letů, která se vyznačuje únavou či poruchami spánku a biorytmu.

NASA k rozlišení zemského marsovského času používá latinské slovo pro slunce „sol“ jako ekvivalent pro marsovský den. Podle času na Marsu tým z kalifornského střediska pro výzkum a vývoj proudových motorů Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně pracoval prvních 90 „solů“. Kvůli tomu se každý týden směny a plánovací porady vždy o několik hodin posouvaly.

Tunové vozítko přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho hlavním cílem je v následujících nejméně dvou letech pátrat po možné existenci života.

Bude u Měsíce základna?

NASA prý také vážně uvažuje o vytvoření obývané základny v sousedství Měsíce. Příslušné plány, kterým otevírá cestu znovuzvolení Baracka Obamy prezidentem, americká vesmírná agentura podle expertů brzy zveřejní. Pro mise v hlubším vesmíru a k vnějším planetám sluneční soustavy vyvíjí NASA obří raketový nosič Space Launch System (SLS) a pro pilotované lety pak vesmírnou loď Orion. Tu má do kosmu vynášet právě SLS. Očekává se, že SLS s Orionem bude s astronauty startovat nejpozději v roce 2021.

Stanice, která by měla být za odvrácenou stranou Měsíce, má být ustavujícím krokem pro přítomnost lidí v hlubokém vesmíru a také se má stát hybnou silou pro plánovaný pilotovaný let k asteroidu. S novými plány je podle všeho prezidentova administrativa srozuměna, zveřejněny ale kvůli možnému vítězství Obamova neúspěšného republikánského soka Mitta Romneyho nebyly, domnívá se expert na vesmírnou strategii John Logsdon.

Vesmírnou stanici by NASA chtěla mít v Lagrangeově libračním bodě L2, který je vzdálen od Země asi 1,5 milionu kilometrů. Librační centrum je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky. U libračního bodu L2 je umístěn kosmický dalekohled Planck nebo Herschelova vesmírná observatoř.