Volby v Katalánsku vyhráli nacionalisté, na většinu nedosáhli

Barcelona - Katalánské regionální volby po sečtení 94,5 procenta hlasů vyhrála nacionalistická strana Konvergence a jednota (CiU), usilující o odtržení od Španělska, ale s nižším ziskem, než udávaly odhady. Získala 50 mandátů ve 135členném parlamentu. To je o 12 mandátů méně než před dvěma lety. Na volebním výsledku se mohla podepsat i aféra lídra CiU Artura Mase, pro kterého jsou výsledky voleb neúspěchem.

Zdroj: ISIFA Autor: David Ramos/Getty Images

V Katalánsku se dnes ráno otevřely volební místnosti, v nichž voliči rozhodovali o složení nového regionálního parlamentu. Lídr nacionalistů si za cíl kladl získání absolutní většiny, kterou chtěl brát jako oporu k rychlému vyhlášení referenda o nezávislosti Katalánska. Právě kvůli stoupající podpoře separatismu vyhlásil premiér předčasné volby dva roky před řádným termínem.

Část separatisticky laděných voličů Masovi sebrala levicová strana Republikánská levice Katalánska ERC, která si oproti minulým volbám výrazně polepší ziskem 21 mandátů místo současných deseti. Strana, která rovněž prosazuje suverenitu Katalánska, se tak stala fakticky nejúspěšnějším uskupením voleb. Spolu s výsledkem menších separatistických stran získali příznivci katalánské samostatnosti 87 křesel v parlamentu.      

Zklamáním volby naopak skončily pro socialisty, kteří byli v dosavadním parlamentu druhou nejsilnější stranou. Voliči jim přisoudili 20 křesel, což je o osm méně, než mají nyní. Téměř na svém zůstali lidovci, kteří momentálně vládnou celému Španělsku. Ze současných 18 mandátů si o jeden polepší. Obě tyto strany s vyhlášením katalánské nezávislosti nesouhlasí.

Volební odhady byly pro Masovu stranu pozitivnější

Výsledky se výrazně liší od odhadů, které zveřejnila španělská média po uzavření volebních místností. Podle průzkumu, jehož se dnes zúčastnilo 30 tisíc voličů, měla CiU získat až 57 křesel. Tak velká chyba odhadů je velmi neobvyklá. Předvolební průzkumy přisuzovaly Masově straně zisk více než 60 mandátů.  

Úspěch ERC svědčí podle analytiků o tom, že řada voličů jí dala přednost před CiU kvůli tomu, že se více než Masova strana soustředí na problémy, které tíží chudší vrstvy obyvatel. Těch kvůli ekonomické krizi a zhruba 22procentní nezaměstnanosti v Katalánsku přibývá.

Španělští političtí analytici se v prvních komentářích shodují na tom, že premiér Mas bude jako nejpravděpodobnějšího koaličního partnera vybírat ERC, s níž získá absolutní většinu a která může podpořit jeho snahu o nezávislost. Mezi oběma stranami jsou však zásadní rozdíly v pohledu na ekonomiku, což může hrát při vyjednávání o koalici důležitou roli. Šanci dostat se do katalánské vlády mají proto také lidovci, kteří jsou Masovi v ekonomické politice bližší.

Dnešních katalánských voleb se zúčastnilo nejvíce voličů za poslední čtvrtstoletí. Své hlasy odevzdalo 68 procent z celkového počtu zhruba pěti milionů voličů. To je nárůst o deset procent oproti předloňským volbám.


Mas vyhlásil předčasné volby zejména proto, že v době těžké krize španělské ekonomiky dávají statisíce Katalánců více než kdy předtím najevo touhu po samostatnosti. V ulicích velkých měst jako Barcelona či Girona vlají katalánské vlajky, v jejich centrech nedávno proběhly statisícové demonstrace za nezávislost. Nacionalisté proto cítili šanci dosáhnout na jednobarevnou většinu, s níž by měli silnější pozici pro vypsání referenda o nezávislosti na Španělsku. Podle španělské ústavy ho musí posvětit vláda v Madridu, Mas však tvrdí, že je připraven jej v příštím roce vypsat bez ohledu na její stanovisko.

Neúspěch Mase ovlivňila korupční aféra

Ještě v říjnu mu průzkumy nadpoloviční většinu křesel přisuzovaly, závěr kampaně však ovlivnila korupční aféra. Deník El Mundo přinesl zprávu o tom, že Mase a jeho předchůdce ve funkci premiéra a vůdce strany Jordiho Pujola vyšetřuje policie. Údajně mají konta ve Švýcarsku, na která posílali peníze z korupce.

Šéf nacionalistů označil načasování zprávy za snahu španělské vlády zlikvidovat nepohodlného politika a deník označil za „vládní kloaku“. „Doufám, že jsem poslední katalánský premiér, kterého chce španělský stát zničit, protože ten příští na něm už nebude záviset,“ prohlásil na jednom z posledních mítinků.

Ve chvíli, kdy katalánská vláda řeší rostoucí zadlužení země a Madrid jí opakovaně poskytl pomoc na splácení akutních dluhů, je ekonomika pro mnohé Katalánce stejně důležitým tématem jako budoucí státní příslušnost. Sedmimilionové Katalánsko tvoří pětinu HDP Španělska a letos žádalo vládu v Madridu o větší daňovou autonomii, neuspělo však. Katalánská ekonomika těží z členství v EU, které by v případě samostatnosti nebylo podle vyjádření z Madridu i Bruselu zdaleka samozřejmé.

Video Volby v Katalánsku vyhráli nacionalisté, na většinu nedosáhli
video

Volby v Katalánsku vyhráli nacionalisté, na většinu nedosáhli