NATO rozhodlo: Turecko rakety Patriot dostane

Brusel - Severoatlantická aliance souhlasí s rozmístěním raket Patriot na tureckém území u syrských hranic. Turecku je poskytnou Německo s Nizozemskem. Rozhodli o tom ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance. O rozmístění raket požádala Ankara kvůli obavě z možného ostřelování svého území ze sousední Sýrie. Rebelové v Sýrii dnes při útoku na školu v uprchlickém táboře na předměstí Damašku zabili 29 lidí. Kvůli zhoršující se situaci v zemi sníží Česko počet pracovníků na velvyslanectví v Damašku.

Rakety poskytnou Nizozemsko s Německem. Oblast, kde by rakety měly být rozmístěny, už navštívili vojenští experti aliance. Množství raket a počet vojáků, kteří je budou obsluhovat, nejsou známy.

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který ČR v Bruselu na dvoudenním zasedání zastupuje, řekl, že jde o obranné a dočasné opatření. „Je to politická demonstrace, že NATO bude bránit Turecko,“ řekl.

O rozmístění raket Patriot se ministři NATO dnes bavili i se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Moskva v minulosti opakovaně dala najevo pochyby, které tento krok provázejí. Rusové se obávají, aby to nepředznamenávalo nějaké další kroky NATO vůči Sýrii. To nicméně aliance odmítá. „Neznamená to v žádném případě jakýkoliv krok směrem k útočné akci,“ zdůraznil v pondělí český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO:

Anders Fogh Rasmussen„Už jsme jasně řekli, že rozmístění raket by bylo jen obranného charakteru. V žádném případě by to nepodporovalo vytvoření bezletové zóny nebo jakoukoli útočnou operaci. Už jsem o tom ministra Lavrova ujistil a zopakujeme mu to i dnes.“


Video Reportáž Václava Černohorského
video

Reportáž Václava Černohorského

Rakety protivzdušné obrany Patriot dokážou zničit střely nebo bojová letedla, které by překročily hranici. Ankara o jejich rozmístění NATO požádala po několika případech, kdy na turecké území dopadly syrské granáty. Rusko ale varuje, že rakety mohou vést k další eskalaci násilí. „Chápeme obavy Turecka, ale vyzýváme k umírněnosti, protože toto by mohlo situaci ještě zhoršit. U nás se říká, že když na začátku divadelního představení visí na zdi zbraň, na jeho konci se vždy použije,“ řekl k tomu ruský prezident Vladimir Putin.

Ještě před setkáním ministrů NATO generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že nasazení chemických zbraní režimem syrského prezidenta Bašára Asada by vyvolalo okamžitou reakci mezinárodního společenství. Syrské chemické zbraně označil šéf NATO za „věc, která nás velmi znepokojuje“. Jeho varování následovalo krátce poté, co před použitím chemických zbraní v konfliktu s protivládními povstalci důrazně varoval Sýrii americký prezident Barack Obama.

ČR sníží počet lidí na velvyslanectví

Česká republika kvůli bezpečnosti sníží množství pracovníků na velvyslanectví v Sýrii. Podle šéfa české diplomacie ale na místě zůstane například velvyslankyně Eva Filipi. „Budeme trochu snižovat, ale velvyslankyně a ten, který se stará o nám svěřenou ochranu amerických objektů, tam zůstane,“ podotkl Schwarzenberg při setkání s novináři během zasedání šéfů diplomacií členských zemí Severoatlantické aliance.

České velvyslanectví v Damašku od léta poskytuje v Sýrii také konzulární služby pro USA, které svoji misi uzavřely kvůli nepokojům.

Granát zabil v uprchlickém táboře v Damašku 29 lidí

Konflikt v Sýrii si za 20 měsíců svého trvání vyžádal podle opoziční bilance přes 41 000 mrtvých. V pondělí k nim podle informace Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) přibylo nejméně 200 dalších obětí. Mezi dnešními oběťmi bojů v okolí Damašku je i osm žáků a jeden učitel, kteří zahynuli při dopadu dělostřeleckého granátu na školu v uprchlickém táboře Al-Vafidin. Na bilanci tohoto incidentu se shodly OSDH i státní televize, ta ho připsala „teroristům“. V táboře asi 20 kilometrů severovýchodně od Damašku žije 25 000 syrských uprchlíků z Golanských výšin, které v roce 1967 okupoval Izrael.