Nikdo to nečekal: Severní Korea odpálila raketu

Pchjongjang - Severní Korea před druhou hodinou středoevropského času odpálila raketu dlouhého doletu Unha-3. Pchjongjang to s dvouhodinovým odstupem potvrdil s tím, že se mu podařilo podle plánu na oběžnou dráhu vynést pozorovací družici. To představuje zlom a signál, že komunistický režim disponuje funkční technologií. Stejně jako předchozí pokusy start provázelo podezření, že jde o utajený test mezikontinentální balistické střely, což ale Severní Korea odmítá. Svět proti odpálení rakety protestuje, ještě dnes o něm bude jednat Rada bezpečnosti OSN.

Start rakety byl překvapivý. Snímky z posledních dní totiž naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a projekt odloží. Odstraňování střely z odpalovací rampy bylo údajně patrné z družicových snímků a Pchjongjang navíc v minulých dnech oznámil, že vědci zjistili technický nedostatek v motoru rakety.

Jako první o vyslání rakety dlouhého doletu informovala jihokorejská média. „Druhá verze satelitu úspěšně odstartovala z vesmírného centra v provincii Severní Pchjongjang. Satelit vstoupil na oběžnou dráhu,“ sdělila po několika hodinách severokorejská televize KRT. Raketa přeletěla přes japonský ostrov Okinawa, první stupeň z ní odpadl nad Žlutým mořem, druhý východně od Filipín.

Severokorejská televize KRT informuje o startu rakety
Zdroj: ČT24

Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) potvrdilo, že jeho systémy start rakety zaznamenaly a že raketa vynesla objekt, jenž se zřejmě dostal na oběžnou dráhu. Raketa byla podle NORAD sledována při letu jižním směrem. „V žádném okamžiku nepředstavovala ani raketa ani odpadávající stupně ohrožení pro Severní Ameriku,“ uvedl v prohlášení NORAD.

Jedná se o historicky první nezávislé potvrzení, že Pchjongjang úspěšně vypustil raketu dlouhého doletu. Severní Korea již v roce 2009 prohlašovala, že se jí start rakety dlouhého doletu povedl. Podle Západu byly naopak předchozí čtyři pokusy Pchjongjangu o odpal takové rakety od roku 1998 neúspěšné.

„Satelit dosáhl plánované oběžné dráhy. KLDR splní, co slíbí,“ oznámila triumfálně hlasatelka severokorejské televize oblečená v tradičním korejském oděvu. Poté z televize zazněly vlastenecké písně. Severokorejci vyrazili do ulic a oslavovali úspěch své vlády. Ozývalo se aplaudování z amplionů na autech, nechyběly tradiční tance i představení umělců v barevných kostýmech.

Severokorejská oficiální tisková agentura KCNA úspěšný start využila k oslavě schopností všech tří Kimů, kteří zemi vládnou od vzniku KLDR v roce 1948. Start byl očividně naplánován tak, aby připomínal roční výročí úmrtí někdejšího vůdce Kim Čong-ila připadající na 17. prosinec a sté výročí narození jeho otce Kim Ir-sena, ale také aby posílil moc stávajícího mladého vůdce KLDR, Kim Čong-ilova syna Kim Čong-una. V době, kdy celá země s úctou vzpomíná na Kim Čong-ila, severokorejští vědci a technici splnili jeho rozkaz vyslat v roce 2012 vědeckotechnický satelit k oslavě stého výročí narození prezidenta Kim Ir-sena," konstatovala KCNA.

Aktivisté v Jižní Koreji začali naopak pálit na protest severokorejské vlajky.

KLDR tvrdí, že její raketa vynesla na orbitu meteorologický satelit. OSN, Spojené státy a Jižní Korea Pchjongjang obviňují, že pod rouškou vynesení družice na orbitu testuje technologie pro mezikontinentální balistické střely, které by mohly v budoucnu nést jaderné hlavice a zasahovat cíle až na severoamerické pevnině. Balistické střely mají totiž podobný trup, motory a další části jako raketa, která byla dnes testována.

Pchjongjang zopakoval, že má „legitimní právo“ vysílat rakety pro civilní účely, a zdůraznil, že bude pokračovat ve svém vesmírném programu navzdory sankcím Rady bezpečnosti OSN. KLDR zároveň kritizovala „nepřátelské síly“, které jí upírají „právo využívat vesmír k mírovým cílům“.

Svět severokorejskou provokaci odsoudil, Írán Pchjongjangu blahopřál

Jižní Korea i Japonsko okamžitě svolaly mimořádná jednání bezpečnostních rad a Japonci požadovali zasedání Rady bezpečnosti OSN. „Důrazně jsme požadovali, aby od vypuštění ustoupili. Fakt, že to přesto udělali, je extrémně politováníhodný a je to něco, co Japonsko nemůže přijmout. Chystáme důrazný protest,“ uvedl generální tajemník japonského kabinetu Osamu Fudžimura.

Bílý dům označil odpálení rakety za „velmi provokativní čin, který ohrožuje bezpečnost v regionu“. Start rakety ostře odsoudil jako provokaci také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Rusko nad severokorejským počinem vyjádřilo „hluboké politování“. Podle ruského ministerstva zahraničí KLDR porušila rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Moskva zároveň vyzvala další státy v regionu, aby se zdržely akcí, které by nadále eskalovaly napětí. Spojené státy budou ve spolupráci s ostatními státy připravovat „přiměřená opatření“ proti Pchjongjangu. Mezinárodní společenství prý musí KLDR poslat jasný vzkaz, že porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN má důsledky.

Odpálení rakety Severní Korejí odsoudila Čína, podle níž by Pchjongjang měl respektovat rezoluce OSN, jež mu zakazují odpalování balistických střel. „Všechny zúčastněné strany by si měly zachovat chladnou hlavu a zdržet se přilévání oleje do ohně, aby situace zůstala pod kontrolou,“ napsala oficiální tisková agentura Nová Čína. Podle čínského ministerstva zahraničí by nicméně reakce Rady bezpečnosti OSN by měla být obezřetná a umírněná, měla by chránit mír a stabilitu na Korejském poloostrově a vyhnout se stupňování napětí.

Evropská unie pohrozila, že zváží další sankce proti Pchjongjangu, Británie si předvolá severokorejského velvyslance. „Tento provokativní čin zvyšuje napětí v regionu a riskuje další destabilizaci Korejského poloostrova,“ uvedl v prohlášení generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „NATO nadále apeluje na severokorejské úřady, aby naplnily své povinnosti vůči mezinárodnímu právu.“ Nesouhlas vyjádřila také indická vláda, přestože Indie dnes testovala své vlastní rakety. Podle Dillí jde o porušení rezoluce OSN a „narušuje mír a stabilitu na Korejském poloostrově“.

Írán, který je sám ve sporu se Západem ohledně svého jaderného programu a čelí mezinárodním sankcím, naopak Severní Koreji blahopřál.

Jihokorejci protestují proti vypálení severokorejské rakety
Zdroj: Chung Sung-Jun/Getty Images/ISIFA

KLDR: Washington musí skončit s „nepřátelskou politikou“

Letos jde už o druhou raketu, kterou Severokorejci vystřelili od nástupu současného severokorejského vůdce Kim Čong-una k moci. Jejich dubnový pokus skončil fiaskem, raketa se rozpadla krátce po startu. Dnešní test byl úspěšný. KLDR pod vedením Kim Čong-una prohlásila, že bude posilovat svůj jaderný arzenál, dokud Washington nepřestane s tím, co Pchjongjang označuje za „nepřátelskou politiku“.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un
Zdroj: ČTK/AP/AP Photo

Raketa k tatínkovu výročí

O testu severokorejské rakety se v poslední době hovořilo opakovaně. KLDR chtěla, aby třístupňová raketa ze základny u města Sinuidžu na severozápadě země odstartovala do 29. prosince. Snímky z posledních dní však naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a celý projekt odloží. Proto byl dnešní start poměrně překvapivý, a možná ještě překvapivější byl úspěch testu. Načasování startu rakety však náhodné není, kromě připomínky prvního výročí úmrtí Kim Čong-ila se odehrál jen několik dní před prezidentskými volbami v Jižní Koreji a zhruba měsíc předtím, než americký prezident Barack Obama oficiálně zahájí svůj druhý mandát.

Start rakety nepochybně dál vyostří napětí na Korejském poloostrově. Jižní a Severní Korea zůstávají technicky ve válce, protože jejich ozbrojený konflikt v letech 1950 až 1953 skončil jen podpisem příměří, nikoli mírové dohody. USA mají v Jižní Koreji rozmístěno téměř 30 000 vojáků, desítky tisíc dalších jsou v nedalekém Japonsku.

Severokorejský raketový program

  • 31. srpna 1998 - Upravená balistická raketa středního doletu typu Tepodong-1 proletěla japonským vzdušným prostorem a poté se zřítila do Tichého oceánu asi 1600 kilometrů od severokorejské odpalovací rampy na mysu Musudan; Pchjongjang tvrdil, že raketa vynesla na oběžnou dráhu družici Kwangmjongsong-1, důkazy pro to ale neexistují.
  • 13. září 1999 - Po dobu vyjednávání s USA o zlepšování vzájemných vztahů se KLDR zřekla zkušebního odpálení jakékoli balistické rakety dlouhého doletu.
  • 10. ledna 2003 - Severokorejský režim odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a den poté pohrozil, že ukončí své jednostranné moratorium na zkoušky balistických střel, pokud USA nezlepší vzájemné vztahy.
  • říjen 2003 - KLDR provedla nad Japonským mořem několik zkoušek balistických raket s krátkým doletem.
  • 10. února 2005 - Pchjongjang oficiálně přiznal, že vlastní jaderné zbraně.
  • 5. července 2006 - Severní Korea zkušebně odpálila několik raket včetně obávané mezikontinentální střely Tepodong-2. Ta ale krátce po startu explodovala.
  • 15. července 2006 - Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci číslo 1695, v níž požaduje, aby KLDR přistoupila na nové moratorium na raketové zkoušky.
  • 9. října 2006 - Severní Korea poprvé testovala vlastní jadernou bombu. Japonsko později oznámilo, že zkouška byla neúspěšná. Rada bezpečnosti OSN zpřísnila sankce vůči KLDR.
  • 8. října 2008 - Během vojenského cvičení odpálila Severní Korea dvě rakety středního doletu do Žlutého moře.
  • 5. dubna 2009 - KLDR údajně odpálila raketu, která podle severokorejské tiskové agentury KCNA vynesla na oběžnou dráhu komunikační družici Kwangmjongsong-2. Podle dobře informovaných zdrojů šlo o test třístupňové rakety dlouhého doletu Tepodong-2. Její poslední část skončila v Tichém oceánu asi 3200 kilometrů od odpalovací rampy Tonghe.
  • 25. května 2009 - Druhý severokorejský podzemní jaderný test; Pchjongjang následně odpálil šest raket krátkého doletu.
  • 12. června 2009 - Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci číslo 1874, která Severní Koreji zakazuje vyvíjet jaderné a balistické aktivity.
  • Červenec 2009 - KLDR testovala dalších 11 raket převážně krátkého doletu.
  • 12. října 2009 - Test pěti raket krátkého doletu typu země-země.
  • Červen 2011 - Zkušební odpal střely krátkého doletu země-vzduch.
  • 19. prosince 2011 - Další zkoušku rakety krátkého doletu provedla KLDR v den, kdy oznámila úmrtí vůdce Kim Čong-ila.
  • 13. dubna 2012 - KLDR vypustila u příležitosti oslav stého výročí narození bývalého severokorejského vůdce Kim Ir-sena balistickou raketu Unha-3 z nové odpalovací rampy poblíž čínské hranice. Několik minut po startu ale raketa explodovala, rozpadla se a zřítila do moře.
  • 12. prosince 2012 - Severní Korea odpálila před 10:00 místního času (02:00 SEČ) raketu dlouhého doletu. KLDR zhruba o dvě hodiny později start oficiálně potvrdila prostřednictvím tiskové agentury KCNA. Podle ní byl start úspěšný a raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země meteorologickou družici, jak bylo plánováno.