Káhira – Egypťané v sobotu rozhodovali o kontroverzním návrhu nové ústavy a podle předběžných výsledků patrně získala většinu kladných hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků závěrečné etapy referenda o ústavě, které dnes vládní Muslimské bratrstvo zveřejnilo na svých internetových stránkách. Konečné výsledky by měly být známy v pondělí. První kolo hlasování se konalo 15. prosince a druhé v sobotu 22. prosince.
Předběžné výsledky naznačují, že Egypťané souhlasí s ústavou
Ve druhé a závěrečné fázi referenda se pro návrh ústavy vyslovilo více než sedmdesát procent hlasujících. Celkem tak sporná ústava dostala souhlas od téměř 64 procent hlasujících. Oficiální výsledky budou oznámeny až za několik dní.
Předběžné výsledky potvrdil podle Reuters také nejmenovaný oficiální činitel hlavní egyptské opoziční skupiny, která vedla kampaň proti návrhu ústavy. Podle něj neoficiální údaje naznačují, že dokument byl schválen; dodal ale, že to dál prohloubí rozkol v Egyptě.
Mohamed Anwar Ibrahim, stoupenec Muslimského bratrstva
„Mé poselství egyptskému lidu je říci ANO stabilitě a ANO těm, kteří chtějí stabilitu. Potřebujeme, aby se věci daly do pohybu, protože ekonomická reforma bude následovat tu politickou, a ne naopak.“
Účast v referendu se pohybovala slabě nad třiceti procenty
Tuto sobotu se hlasovalo v 17 venkovských provinciích a 71 procent tamního obyvatelstva řeklo ústavě ano. V sobotu 15. prosince, kdy se hlasy odevzdávaly v deseti provinciích včetně Káhiry, bylo pro návrh kolem 57 procent hlasujících. Po oba dny se účast pohybovala slabě nad 30 procenty - z asi 51 milionů oprávněných voličů jich hlasy odevzdalo 17 milionů.
Odborníci interpretují slabou účast jako faktor komplikující uklidnění egyptské politické krize. Navrhovatelé ústavy - islamisté z Muslimského bratrstva - doufali v jednoznačné přijetí a souhlas nezpochybnitelné většiny národa. Nynější výsledek se slabou účastí začíná být označován za neprůkazný.
Referendum v Egyptě
Ústavu odmítli pouze ve třech provinciích - v Káhiře (proti bylo 57 procent lidí) a severně od ní v Kafr aš-Šajchu (51 procent) a v Gharbíji (52 procent). Tyto dvě provincie původně tvořily jednu. Dohromady mají šest milionů občanů. V Gharbíji je velké průmyslové město a bašta opozice Mahalla. Ale už ve Fajjúmu, který je od Káhiry vzdálen necelou hodinu cesty, lidé ústavu přijali 89 procenty. Ještě více lidí, 91 procent, souhlasilo ve středomořské provincii Matrú. Obecně se dá říci, že s velkou převahou byl návrh přijat v provincích nacházejících se v deltě Nilu a také v horním Egyptě.
Opozice poukazuje na to, že hlasování provázelo mnoho podvodů
Opozice původně chtěla, aby byl návrh základního zákona přepracován a referendum odloženo. Po četných protestech pak své stoupence vyzvala, aby přišli k urnám a vyslovili se proti ústavě. Mezi voliči ale bylo mnoho takových, kteří svým ano nehájili návrh ústavy, ale spíše stabilitu země. Mluvčí opozičního uskupení Fronty národní spásy Chálid Daúd dnes řekl, že fronta o výsledcích pochybuje. „Nemyslíme si, že odrážejí skutečné přání Egypťanů,“ prohlásil.
Opozice prý podá oficiální stížnost. Za hlavní nedostatek považuje špatně zajištěný dohled nad volbami. Kromě toho, že nebyl dostatek soudců, mnozí z nich dozor bojkotovali.
Během sobotního hlasování vyvolala nervozitu překvapivá rezignace viceprezidenta Mahmúda Mekkiho a krátce nato i oznámená a vzápětí dementovaná demise guvernéra egyptské centrální banky Farúka Ukdy. Mekki svůj odchod v prohlášení zdůvodnil nesouladem mezi politickou prací a svou původní profesí soudce.
„Uvědomil jsem si před časem, že povaha politiky se neslučuje s mou profesí soudce,“ napsal Mekki v rezignačním dopisu. Poprvé prý svou demisi nabídl už minulý měsíc, ale vývoj událostí ho přiměl zůstat. Podle agentury AP může být spěšný Mekkiho odchod reakcí na politiku islamistického egyptského prezidenta Muhammada Mursího.
GALERIE
videogallery_294321
Výběr hlavních bodů nové egyptské ústavy
OBČANSKÁ PRÁVA: Ústava zaručuje svobodu projevu, shromažďování a tvorby. Vysloveně zakazuje mučení. Občanská práva ale „musejí být uplatňována způsobem, který není v rozporu“ s principy islámského práva šaría.
ROVNOST ŽEN: Roli ženy zasazuje ústava do rámce tradiční muslimské rodiny a uvádí, že „stát má povinnost zajistit bezplatnou lékařskou péči pro matky a děti a zabezpečit sladění povinností ženy v rodině a jejím zaměstnání“. Preambule ústavy zdůrazňuje rovnost „pro všechny občany, muže a ženy, bez diskriminace, nepotismu či protekčního zacházení, stejně tak v právech i povinnostech“.
PRÁVO ŠARÍA: Podobně jako předchozí ústava i ta nová stanovuje principy islámského práva šaría jako základní zdroj zákonodárství.
MORÁLKA: Jeden z článků ústavy stanoví, že stát a společnost mají „ukotvit a chránit morální hodnoty původní egyptské rodiny“. Podle kritiků může tato obecná formulace umožnit vládě, ale i jednotlivcům zasahovat do osobních práv Egypťanů.
NÁBOŽENSTVÍ: Ústava dává islámským klerikům bezprecedentní moc v článku týkajícím se učenců z káhirské univerzity Al-Azhar, která je nejvyšší duchovní autoritou egyptského sunnitského islámu. S těmito učenci budou podle ústavy konzultovány záležitosti mající souvislost s islámským právem. Právě proti tomu, aby mohli duchovní uplatňovat svůj výklad práva, protestovali egyptští křesťané a liberálové.
MENŠINOVÁ NÁBOŽENSTVÍ: Ústava zaručuje svobodu vyznání a praktikování víry pro křesťany a židy, kteří mimo jiné mohou zakládat kostely a synagogy. Je to ovšem spojeno s podmínkou, že nesmějí „narušit veřejný pořádek“. V minulosti byla podobná výstavba právě s odvoláním na porušování pořádku omezována.
ARMÁDA: Podle ústavy má armáda zaručen nezávislý status. Prezident je sice hlavou národní bezpečnostní rady, ale hlavním velitelem ozbrojených sil je ministr obrany, kterým musí být vždy jmenován někdo z armádních důstojníků.
PREZIDENT: Hlava státu je podle ústavy volena na čtyři roky. Může být zvolen nejvýše na dvě volební období. Funkce viceprezidenta se ruší.