Istanbul – Díky nové vládní reformě už nejsou v Turecku od 5. ledna na indexu tisíce knih od komunistických děl až po komiksy. Zakázány přitom byly po celá desetiletí. V oblasti metropole se zrušení zákazu týká 453 knih a 645 periodik, v celém Turecku by pak mělo jít až o 23 000 děl.
Turečtí knihomolové si počtou: Povolili Marxe, Lenina, Stalina a komiksy
Loni v červenci turecký parlament přijal zákon, který ruší jakékoli rozhodnutí přijaté před rokem 2012 s cílem blokovat prodej či distribuci vydaných knih, pokud některý ze soudů zákaz konkrétní knihy nepotvrdí. Termín pro případné potvrzení zákazu vypršel v sobotu a žádné soudní rozhodnutí blokující jakoukoli knihu či publikaci zaznamenáno nebylo.
Zákazy se nevydávaly centralizovaně, nařizovaly je různé instituce v různých městech a v různou dobu. Na mnoho z těchto zákazů se během doby zapomenulo a nakladatelé vydávání zakázaných knih obnovili – v tomto případě jde například o dílo tureckého básníka Nazima Hikmeta, který zemřel v roce 1963 v exilu v Moskvě. Jeho knihy jsou k dispozici v knihkupectvích a knihovnách, přestože byly zakázány. Naopak erotické dílo Filozofie v budoáru francouzského spisovatele markýze de Sade bylo zakázáno jako nemravné, ovšem turecký Nejvyšší soud toto rozhodnutí zvrátil. Přesto se kniha dál zabavuje. Reformu proto mnozí považují za spíše symbolickou.
Mezi knihami, jichž se zrušení zákazu týká, je několik komunistických spisů, například Komunistický manifest Karla Marxe a Bedřicha Engelse, stejně jako díla Josefa Stalina či Vladimíra Iljiče Lenina. Najdou se mezi nimi ale i komiksy, atlas, zpráva o dodržování lidských práv v Turecku či esej o Kurdech.