První člověk na Měsíci byl Američan, první vozítko bylo ale sovětské

Moskva – V roce 1969 dostala Moskva citelný zásah, když Američané poprvé vstoupili na povrch Měsíce. Mnohaletý boj o prvenství při dobývání vesmíru ale Sovětský svaz nevzdal. Důkazem bylo automatické vozidlo zvané Lunochod. První vesmírné vozítko se rozjelo po měsíčním povrchu v roce 1970, Lunochod 2 vypustila sonda Luna 21, která byla k Měsíci vypuštěna právě 8. ledna 1973.

Konstrukčně vycházela Luna 21 ze svých předchůdkyň, vážila 4 850 kilogramů a na oběžnou dráhu sondu vynesla raketa Proton z kosmodromu Bajkonur. Na měsíční povrch dosedla v kráteru Le Monnier 15. ledna a hned následující den vyjel ze sondy Lunochod 2.

Základ Lunochodů, kuriózních „hrnců na osmi kolech“, tvořil válcovitý přístrojový blok s odklopnou horní částí se slunečními bateriemi. Vpředu byly dvě televizní kamery, s jejichž pomocí se vozidlo ovládalo ze Země. Lunochod, který vážil 840 kilogramů, se pohyboval po osmi kolech z lehkého kovu a s výpletem jako například u bicyklu, z nichž každé mělo svůj elektrický motor.

Model sovětského vesmírného vozítka Lunochod 2 ve velikosti 1:1
Model sovětského vesmírného vozítka Lunochod 2 ve velikosti 1:1

Mise Lunochodu 2 byla ještě úspěšnější než u jeho předchůdce. Na své pouti dlouhé 37 kilometrů, více než jakýkoli jiný pojízdný robot na různých nebeských tělesech sluneční soustavy, pořídil 86 panoramatických záběrů a odeslal přes 80 000 snímků. Jeho výzkumný program byl oficiálně ukončen 3. června 1973. Lunochod 1 pořídil 20 000 snímků a 200 panoramatických záběrů a během necelého roku urazil 10,5 kilometru.   

Záhada konce Lunochodu 2 vyřešena až v roce 2010

Sedmatřicet let starou záhadu konce Lunochodu 2 vyřešil až v roce 2010 astronom Phil Stooke z kanadské Západoontarijské univerzity. Na snímcích měsíčního povrchu, které zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), se mu podařilo Lunochod 2 najít. Podle Stooka lunochod nešťastnou náhodou zajel do malého kráteru. Stroji se sice z kráteru podařilo dostat, ale při nehodě se chladič zanesl prachem, což způsobilo přehřátí a předčasný konec měsíční mise vozidla.    

Lunochod 2 byl v prosinci 1993 vydražen v New Yorku v aukci za 68 500 dolarů (1,3 milionu korun). Vlastníkem vozítka se stal vesmírný turista Richard Garriott, syn bývalého amerického astronauta Owena Garriotta.

Vesmírný turista Richard Garriott
Vesmírný turista Richard Garriott

Série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu v rámci programu Luna začala v lednu 1959 a byla zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Sonda Luna 1 nabrala příliš vysokou rychlost, kolem zemské oběžnice jen prolétla a zamířila ke Slunci. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se v roce 1959 stala Luna 2, Luna 3 na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce. První měkké přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až v únoru 1966 díky sondě Luna 9.    

V roce 1977 se mělo na cestu do vesmíru vydat třetí měsíční vozítko, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako značně nákladný. Lunochod 3 tak skončil v muzeu továrny v Chimkách nedaleko Moskvy. Sovětský svaz ani Rusko již žádného následovníka Lunochodu nikdy na Měsíc nevyslaly.

  • Sonda Curiosity
    Sonda Curiosity zdroj: ČT24
  • Sonda Curiosity
    Sonda Curiosity zdroj: ČT24

Další, americká vesmírná vozítka Sojourner, Spirit, Opportunity a Curiosity se vydala na planetu Mars. Počátkem loňského roku ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že v budoucnu počítá s vysláním dalších vesmírných vozítek na Měsíc, která by měla být předzvěstí stálé základny či mezinárodní observatoře na Měsíci.