Obama a Karzáí jednali o další roli Američanů v Afghánistánu

Washington - Americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamídem Karzáím jednal o tom, kolik vojáků Spojené státy nechají v Afghánistánu po stažení spojenců v roce 2014. Ve společném prohlášení po schůzce v Bílém domě uvedli, že se na tom chtějí domluvit co nejdřív.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Pablo Martinez Monsivais

„Mluvili o možnosti americké přítomnosti po roce 2014, která je udržitelná, která podporuje schopné a efektivní afghánské národní bezpečnostní síly a která bude nadále vyvíjet tlak na zbytky al-Káidy a jejích spojenců. Rozsah a povahu jakékoliv možné přítomnosti USA po roce 2014, právní ochranu amerických sil a bezpečnostní spolupráci stanoví vzájemná bezpečnostní dohoda. Spojené státy potvrdily, že neusilují o trvalé základny v Afghánistánu,“ stojí v prohlášení.

Obama pak na tiskové konferenci uvedl, že spojenci se letos na jaře v Afghánistánu přesunou do podpůrné role. Takový krok by mohl urychlit americké stahování ze země. Šéf Bílého domu ale zdůraznil, že definitivní rozhodnutí padne až v následujících týdnech. Podle něj je především důležité, aby spojenci v Afghánistánu neohrozili své vojenské úspěchy z poslední doby. Obama také řekl, že přesun do podpůrné role neznamená, že by se spojenci přestali účastnit vojenských operací. Hlavní slovo by v nich ale měly mít místní afghánské síly.

Jeho slova potěšila i Karzáího, pro něhož znamenají brzké splnění jeho požadavků na ukončení amerických operací v afghánských věznicích. Američané mu také vyšli vstříc v ochotě předat své kontroverzní věznice v Afghánistánu a lidi v nich zadržované místním silám.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že zahraniční jednotky odejdou z Afghánistánu s koncem roku 2014. Američtí generálové ale zvažují i možnost, že by v zemi i poté zůstalo 6 až 15 tisíc vojáků USA. Jejich úlohou by měl být výcvik tamních vojáků a preventivní opatření proti terorismu. Kábul by prý na svém území chtěl ponechat co nejvíce amerických vojáků. Ovšem Bílý dům vyjádřil vůli snížit tuto přítomnost na minimum s tím, že Afghánci budou s to sami zajistit svou bezpečnost.

S Karzáím o tom jednal už i šéf Pentagonu Leon Panetta. „Pokračujeme v předávání odpovědnosti za bezpečnost afghánským silám a v příštím roce bychom mohli dokončit transformaci,“ uvedl ministr. 

Hamíd Karzáí a Hillary Clintonová
Zdroj: ISIFA
Autor: Mark Wilson/Getty Images

Hamíd Karzáí:

„Jak se pohybujeme kupředu k dokončení transformace, jsem velmi rád, že budeme moci oznámit pátou, a tedy poslední fázi. Afghánistán převezme odpovědnost za vlastní bezpečnost.“


S rychlejším odchodem amerických vojsk mohou souviset i rozpočtové škrty. Ministr obrany Panetta dal armádě pokyn, aby se na ně začala připravovat. „Bez ohledu na to, co Kongres dělá nebo nedělá, stále máme povinnost chránit tuto zemi. Z tohoto důvodu jsem požádal vojenské služby a další složky, aby okamžitě začaly připravovat prozíravá opatření, která by pomohla zmírnit naše rozpočtová rizika,“ zmínil Panetta.

V současné době mají USA na afghánském území asi 66 tisíc vojáků. Spojené státy a Afghánistán začaly loni v listopadu vyjednávat o podmínkách, za jakých budou americké jednotky moci v zemi zůstat. Panuje shoda, že by tam Američané neměli mít vlastní stálé základny. Rozpaky ale budil například požadavek Karzáího, který trval na tom, aby americké vojáky mohly soudit afghánské tribunály.

Video Telefonát Martina Řezníčka
video

Telefonát Martina Řezníčka