První odhady izraelských voleb potvrzují vítězství Likudu

Jeruzalém - Z izraelských parlamentních voleb vyšel Likud premiéra Benjamina Netanjahua zřejmě s nejvyšším ziskem hlasů. Počtem získaných mandátů ale očividně oslabil, do voleb šel na společné kandidátce s krajně pravicovou formací Izrael je náš domov. Druhé místo překvapivě zaujímá nová centristická formace Ješ Atid (Budoucnost existuje)na třetím se zřejmě umístila opoziční Strana práce. Volební účast dosáhla podle předběžného sdělení ústřední volební komise 66,6 procenta. Volební místnosti se uzavřely ve 21:00 našeho času.

Parlamentní volby v IzraeliPodle odhadů získá Likud spolu s formací Izrael je náš domov jenom 31 parlamentních mandátů, tedy o 11 méně, než měl dosud. Na druhé místo se podle odhadů vyšvihla nová liberální centristická strana Budoucnost existuje, které odhady přisuzují 19 křesel. Třetí nejsilnější parlamentní silou by se podle neoficiálních propočtů měla stát opoziční Strana práce Šeli Jachimovičové se 17 mandáty. Nová izraelská politická hvězda Naftali Bennett by mohl se svou ultrapravicovou stranou Židovský domov doufat v zisk 12 křesel. Nová středolevicová strana Pohyb bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové získala podle odhadů sedm mandátů, stejně jako sociálnědemokratická strana Merec. Ultrakonzervativní náboženská strana Šas, která je tradičním spojencem pravice, získá podle prognóz 11 až 13 mandátů. Další utraortodoxní strana Jednotný judaismus tóry by měla mít podle odhadů v novém parlamentu šest zástupců. Dosud nejsilnější strana Vpřed, zastoupená v parlamentu 28 poslanci, tentokrát ztroskotala na předepsané dvouprocentní laťce pro vstup do Knesetu.


Netanjahu ještě v noci poděkoval voličům a vyslovil se pro co možná nejširší vládní koalici. Už prý navázal kontakt se zakladatelem strany Ješ Atid, která se postarala o volební senzaci, Jairem Lapidem. Volební výsledky označil za „velkou příležitost pro mnohé změny v zájmu všech izraelských občanů“. Podle odhadů výsledků získá širší blok pravicových stran 61 až 62 křesel ve 120členném parlamentu. Blok levého středu by mohl mít v Knesetu 58 až 59 zástupců. Jako šéf nejsilnější strany by měl být Netanjahu podle tradice pověřen sestavením vlády. „Prognózy zcela jasně ukazují, že izraelští občané chtějí, abych zůstal dál šéfem vlády a abych sestavil co možná nejširší koalici,“ napsal Netanjahu na své stránce na Facebooku.

Už před uzavřením volebních místností izraelský vojenský rozhlas oznámil, že výrazného průlomu ve volbách dosáhly nová centristická strana Ješ Atid, kterou loni založil novinář a spisovatel Jair Lapid, a krajně pravicová sionistická strana Židovský domov milionáře a softwarového magnáta Naftaliho Bennetta. Rozhlas označil jejich zisky za „překvapivé“ a předpověděl, že to zkomplikuje pravděpodobnému staronovému premiérovi Netanjahuovi sestavování nové vlády.

Benjamin Netanjahu u volební urnyNetanjahu se ještě krátce před uzavřením volebních místností obrátil s dramatickou výzvou na své voliče. „Vláda (pravicového) Likudu je v ohrožení, nechte, prosím, všechno ležet a běžet a volte nás,“ apeloval Netanjahu na své stoupence prostřednictvím Facebooku. „Je to velmi důležité pro bezpečnou budoucnost státu Izrael,“ nabádal Izraelce vůdce Likudu vedený obavou, že by vysoká volební účast, která hlasování provázela, mohla prospět táboru levého středu.


Po oznámení oficiálních výsledků, což by mělo být ve středu ráno, pověří prezident Šimon Peres vůdce jedné ze stran, tradičně to bývá ta s největším ziskem hlasů, sestavením vlády. Ten bude mít 42 dnů na to, aby vybral členy nového kabinetu a získal pro ně podporu v parlamentu.

Předčasné volby vyhlásila na podzim Netanjahuova vláda s cílem upevnit postavení pravice v zemi v době významných zahraničněpolitických i domácích výzev. Likud šel do voleb na společné kandidátce s pravicovou formací Izrael je náš domov exministra zahraničí Avigdora Liebermana. Následná koaliční vyjednávání rozhodnou o podobě příští vlády, která by podle řady analytiků mohla být ještě pravicovější než dosavadní kabinet. Její podoba ovlivní na další čtyři roky politiku Izraele především vůči Palestincům, osadníkům, Íránu, Spojeným státům a náboženské obci. 

Na složení příští koaliční vlády bude záviset mimo jiné i budoucnost už několik let stagnujícího mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci, což by mohlo být rozhodující pro vztahy Izraele s jeho nejbližšími spojenci.