Berlín/Moskva/Brusel - Německý deník Die Welt radí kancléřce Angele Merkelové, aby kvůli antiněmecké kampani nezvala nově zvoleného českého prezidenta Miloše Zemana do Berlína. Způsob jeho vítězství kritizuje i další německý a rakouský tisk. Objevily se i názory, že Zemanův příchod na Pražský hrad není žádnou katastrofou a přispěje k usmíření Čechů s Evropou. Ruský tisk si od Zemana slibuje jak lepší spolupráci Prahy s Bruselem, tak vřelé vztahy s Moskvou. Slovenské deníky konstatují, že to Češi se Zemanem nebudou mít lehké.
Nezvěte Zemana do Berlína, radí deník Die Welt
Německá vláda by nyní neměla zvát nastupujícího prezidenta Zemana do Berlína kvůli antiněmecké kampani, kterou v Česku rozpoutal, a neměla by akceptovat, že se nenávist vůči Němcům stane normalitou evropské politiky, napsal dnes německý deník Die Welt. Za málo povzbudivé považuje Die Welt, že Zeman svého konkurenta Karla Schwarzenberga porazil „antiněmeckými resentimenty“. „Znovu byl vyvolán přízrak sudetských Němců, aby se v Česku sbíraly politické body. Pravděpodobně si Němci budou muset zvyknout, že takové polemiky budou v příštích letech přibývat,“ soudí Die Welt a připomíná protiněmeckou rétoriku bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho.
„Je proto důležité, aby spolková vláda za kulisami jasně ukázala: rozdmýchávání zatuchlých antiněmeckých resentimentů něco stojí. Zeman by každopádně nyní neměl dostat pozvánku do Berlína,“ míní Die Welt, podle něhož by se vláda kancléřky Angely Merkelové měla stejně zachovat vůči Berlusconimu, pokud po italských volbách bude hrát nějakou roli v politice Říma. „Ne jako odplatu, ale z důvodů odstrašení. Kdo si myslí, že se volební boj musí dělat s protiněmeckými hesly, měl by vědět, že Berlín nebude předstírat, že se nic nestalo. Neměli bychom akceptovat, že se nenávist vůči Němcům stane novou normalitou v evropské politice,“ uzavírá deník.
Německá vláda nicméně věří, že současná velmi dobrá česko-německá spolupráce bude pokračovat i za prezidenta Zemana. Do diskuse v České republice o Benešových dekretech a poválečném vysídlení sudetských Němců se ale Berlín podle mluvčího ministerstva zahraničí nebude vměšovat. „Spolková vláda samozřejmě novému českému prezidentovi Miloši Zemanovi gratuluje a věří, že i s novým prezidentem a jeho týmem bude velmi dobrá spolupráce,“ uvedl mluvčí Andreas Peschke. Připustil, že otázka Benešových dekretů je jedna z těch, na které má Berlín s Prahou odlišný názor. „V sousedských vztazích mezi přáteli ale existuje mnoho věcí, na které nemá člověk stejný názor. Tak je tomu i v česko-německých vztazích, v nichž se rozpory nezametají pod koberec, ale snažíme se krok za krokem kulturní rozdíly limitovat, aby byly ve vztazích stále méně důležité,“ uvedl Peschke.
„Levicový dinosaurus Miloš Zeman už dříve pochopil, že je třeba u malých lidí vyvolávat umělý strach, že by mohli přijít o svůj domek ve prospěch sudetských Němců, kteří nemají dodnes na mysli nic jiného než odplatu za vyhnání po válce. Za asistence svého duchovního bratra, současného prezidenta Václava Klause, se dychtivě chytil kritiky, kterou jeho protikandidát Karel Schwarzenberg adresoval poválečným zločinům. Starý duch strachu znovu zafungoval,“ glosoval styl Zemanovy kampaně Südwest Presse. „Téma sudetských Němců nejspíš nebude mít pro praktickou politiku Zemana žádný význam. Posloužilo mu jen pro to, aby se dostal na Pražský hrad,“ domnívá se deník.
Hamburger Abendblatt vítá, že po éře Václava Klause zavlaje nad Pražským hradem vlajka Evropské unie. „Zda ale po výměně vlajek bude následovat i skutečná politická změna v srdci kontinentu, zůstává otevřené,“ poznamenává hamburský deník, podle něhož jsou si „pravicový populista Klaus a levicový populista Zeman ve svém chápání moci ne nepodobní“. „Po polarizátoru Klausovi nepřijde se Zemanem na Pražský hrad asi žádný usmiřovatel,“ myslí si Hamburger Abendblatt a předpovídá, že v Česku mohou nastat „turbulentní časy“.
Německý prezident Joachim Gauck v blahopřejném telegramu Zemanovi:
„Vítám, že jste zastáncem silné a spolehlivé Evropské unie. Německo bude mít i v budoucnu zájem na těsném souladu s Českou republikou, abychom obstáli před úkoly, které před námi jsou.“
Volba Zemana není žádná katastrofa
Naopak Mitteldeutsche Zeitung a Badische Zeitung shodně konstatují, že volba Zemana „není žádnou katastrofou“. „I přes svůj sklon k populismu není Zeman zahraničněpolitický blouznivec jako jeho předchůdce Václav Klaus. Chce a bude Čechy usmiřovat s Evropou,“ věří oba listy. Mitteldeutsche Zeitung přitom hodnotí první přímé volby českého prezidenta jako zdařilý experiment, z něhož by si mohly vzít příklad i některé další evropské země.
Rakouský deník Der Standard nového prezidenta označuje za „odraz své země“, zatímco Kurier se zaměřuje na jeho kampaň, která podle tohoto listu byla založena na šíření protiněmeckých obav.
Belgický list La Libre Belgique si všímá rozdílu mezi hlasováním lidí v Praze a ve zbytku země. „Většina občanů bohatého hlavního města si ještě neuvědomila existující rozdíl ve svých životních podmínkách a v podmínkách lidí z malých měst a venkova, zejména na Moravě,“ uvedla česká zpravodajka listu Christine Dupréová. „A právě tam Miloš Zeman položil základ svému vítězství,“ dodala.
Slovenský tisk: Zeman bude dělat zle
Českou politickou scénu po nástupu Miloše Zemana na Pražský hrad nečeká žádná idylka, napsal slovenský list Pravda. „Je téměř nepochybné, že Zeman bude ze své pozice 'dělat zle' Nečasově vládě a politickým seskupením, která ji tvoří. Například při jmenování funkcionářů na různé důležité posty,“ tvrdí Pravda. Zemanův konflikt s pravicovou vládou prý ale nemusí být to jediné, čím bude nový český prezident domácí politiku ovlivňovat. Pravda soudí, že pokud Zeman využije svého vlivu a „zúčtuje“ s lidmi, kteří se zasloužili o jeho odchod do dočasné výslužby, čekají krušné časy i ČSSD.
Prezidentské volby v Česku podle komentátora listu Hospodárske noviny potvrdily, že většinu Čechů oslovují stejná témata jako Slováky - vulgární populismus nižší cenové skupiny a primitivní nacionalismus. „Zeman nemá problém považovat se za evropského federalistu a zároveň vybrat za jedno z nosných témat své kampaně Benešovy dekrety a dnes už prakticky neexistující sudetské Němce,“ napsal list, který se nevyhnul ani poznámce o Zemanově vztahu k alkoholu.
Deník Sme znovu přirovnal Zemana k bývalému autoritářskému slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi. „Napsat dvě pěkné věty o nové hlavě Česka není jednoduché. Politika s takovou zátěží minulosti, jakou nese Miloš Zeman, máme na Slovensku jenom jednoho,“ konstatuje deník Sme. List uvedl, že díky přímé volbě prezidenta se hlava státu místo věrného obrazu politické elity stane věrným obrazem většiny občanů. „Co vypovídá zvolení Zemana o Česku? Zejména to, že velká - zvlášť starší a vesnická - část, možná dokonce většina české společnosti stále žije v iluzi, že je možné zachovat 'životní jistoty' uplynulých let, neefektivní stát, jeho rovněž neefektivní sociální politiku a penzijní systém, život na dluh, 'smrádek, ale teploučko',“ napsal deník.
Zeman má blízko k Bruselu i ke Kremlu, tvrdí ruský tisk
Ruský tisk si od nově zvoleného prezidenta slibuje jak lepší spolupráci Prahy s Bruselem, tak vřelé vztahy s Moskvou. Liberální list Kommersant poznamenal, že se nastupující prezident s poměrně omezenými pravomocemi může výrazněji projevit právě v zahraniční politice. Praha za Zemana se podle něj bude držet kurzu zaměřeného na těsnější spolupráci s EU. Na rozdíl od Karla Schwarzenberga, vyznačujícího se kritickými výroky na adresu Moskvy, je prý Miloš Zeman znám i poněkud vřelejšími vztahy k Ruské federaci.
Výsledek druhého kola prezidentské volby si list vysvětlil především „krajně agresivní kampaní - a to především ze strany Zemanova štábu“. Kromě výpadů proti knížeti však také připomněl, že důležitou roli v Zemanově vítězství sehrálo soupeřovo ministerské křeslo v nynější nepopulární vládě pravého středu. „Hodně expertů si ale myslí, že Zemanovo vítězství přinese více problémů levici, hlavně sociálním demokratům, které Zeman svého času dovedl k moci, než ho hodili přes palubu - tuto ránu jim zjevně neodpustil,“ dodal Kommersant.
V blahopřejném telegramu Miloši Zemanovi vyjádřil jeho ruský protějšek Vladimir Putin naději na „další rozvoj politického dialogu a celého komplexu konstruktivní dvoustranné spolupráce v zájmu ruského i českého národa, zajištění stability a vzájemné důvěry v Evropě“ a popřál mu mnoho úspěchů. „V Rusku Miloše Zemana známe jako stoupence upevnění přátelských rusko-českých vztahů,“ uvedl Putin v telegramu.
„Zeman se pomstil,“ zdůraznil v titulku vládní list Rossijskaja gazeta. Bývalý premiér prý putoval ke svému triumfu celých deset let od drtivé porážky, kterou mu při volbě prezidenta v parlamentu uštědřili spolustraníci. Tentokráte však Zeman dosáhl přesvědčivého vítězství.
„Obyvatelé venkova fandili Zemanovi kvůli jeho prostým mravům i lásce k chutné stravě, zejména českým párkům. Taky se mu podařilo získat klíč k srdcím zpolitizovanějších Čechů. V posledních letech zemí stále hlasitěji zněla nespokojenost s euroskeptickou politikou Václava Klause, kvůli které se Praha fakticky ocitla na okraji EU. Na tomto pozadí Zemanovy výzvy k posílení integrace země v unii hrály v jeho prospěch. Současně čeští politologové dobře vědí, že v blízkém okolí zvoleného prezidenta je nemálo lidí s pevnými podnikatelskými vazbami na Rusko,“ podotkla komentátorka.
GALERIE
Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman zdroj: ISIFA/ČT24
Pro Rusko je Zeman lepší volba než Schwarzenberg
„Češi si také zvolili socialismus,“ usoudil hospodářský list Vedomosti, podle kterého levicové nálady v Evropě souvisejí s pokračující krizí. Deník upozornil, že socialista Zeman je „prvním prezidentem nezávislého Česka, který býval komunistou“, byť se závorkou omezující členství v KSČ na léta 1968 až 1970. Vedomosti přidaly také předpověď ruského experta Sergeje Utkina, podle kterého bude jak pro EU, tak pro Rusko snazší budovat si vztahy se Zemanem: Za nového prezidenta dojde k opuštění „extrémních pozic“ Václava Klause, který omezených prezidentských pravomocí využíval k brzdění evropské integrace. Karel Schwarzenberg je sice v EU „daleko populárnější“, ale vůči Rusku se dopouštěl velice kritických výroků, zatímco Zeman v roce 2010 připustil možnost vstupu Ruska do EU za 20-30 let.
GALERIE
videogallery_303346
Americký tisk poukazuje na Zemanovy blízké vztahy s EU a USA
Americký tisk si všímá především Zemanových kontroverzních výroků k různým zahraničněpolitickým tématům a poukazuje na jeho podporu evropské integrace a blízké vztahy se Spojenými státy na jedné straně a s Ruskem na straně druhé.
„Zeman se dostal do titulků světového tisku, když jako premiér přirovnal zesnulého palestinského vůdce Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi, čímž si vysloužil odsouzení ze strany Evropské unie i od Ligy arabských států, a když označil rakouské odpůrce české jaderné elektrárny za 'idioty',“ připomíná The Washington Post. Stejný list si také všímá, že Zeman, jenž je z minulosti známý kritickými výroky na adresu islámu, není proti preventivním úderům na íránská jaderná zařízení a že je odpůrcem nezávislosti Kosova.
Na Zemanův „břitký jazyk“ upozorňuje také deník The New York Times (NYT), pamatuje i na Zemanovo pohrdání novináři. „Zvolení Zemana, otevřeného přívržence evropské integrace, signalizuje konec éry českého prezidenta uplynulých deseti let Václava Klause, jenž byl pro svůj halasný skepticismus k Evropské unii a výsměch boji proti klimatickým změnám občas nepříjemným partnerem v Evropě i v USA,“ napsal NYT. „Zeman je považován za horlivého stoupence těsných vztahů s Evropskou unií a se Spojenými státy, zároveň je ale blízký i Moskvě,“ dodává deník.
Vítězství „levicového populisty“ Zemana nad „uhlazeným konzervativcem“ Karlem Schwarzenbergem chápe list NYT jako důsledek „ekonomicky těžkých časů“. Zemana deník nazývá „mazaným pragmatikem“, který jako premiér v letech 1998 až 2002 pomohl modernizaci hospodářství a připravil zemi na vstup do Evropské unie v roce 2004. Podle NYT je Zeman považován za neúplatného politika, což podle listu dokládají mimo jiné slova zavražděného šéfa podsvětí Františka Mrázka, který v odposleších říká, že Zeman „vůbec není na peníze a že mu stačí jen chleba se sádlem a třemi okurkami“.
List Washington Post připomíná také Zemanovu údajnou roli při rozpoutání války v Iráku. „Zeman po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 vyjádřil přesvědčení, že únosce jednoho z letadel Muhammad Atta se v dubnu 2001 sešel v Praze s vysokým představitelem irácké rozvědky. Tato údajná schůzka byla poté citována jako jeden z důkazů možného napojení teroristické sítě al-Káida na Irák. Komise pro vyšetření teroristického útoku z 11. září později uvedla, že se taková schůzka nikdy neuskutečnila,“ píše The Washington Post.
Podle The Economist doplatil Schwarzenberg na spojení s vládou
Mnoho se nadělalo z nacionalistických útoků na Schwarzenberga, které podnikal v posledních dnech v zastoupení prezident Václav Klaus a jeho rodina, ale nakonec měl Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí problémy překonat vazby na vysoce nepopulární koalici vedenou premiérem Petrem Nečasem, napsal britský The Economist. Kromě přísného utahování opasků vláda po většinu 31 měsíců u moci klopýtala od skandálu ke skandálu. Schwarzenbergovi zvláště znepříjemňovalo život spojení s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, kterému spílají voliči z celého politického spektra. Schwarzenbergův úspěch v prvním kole byl přisuzován jeho osobnímu charismatu, prostořekému starosvětskému stylu a vzedmutí podpory mladých z měst. Jeho kampaň se vůbec nezmiňovala o jeho spojení s vládou nebo s TOP 09. Ve druhém kole se kampaň Miloše Zemana zaměřovala na četných billboardech právě na tyto vazby, napsal týdeník.
Podle agentury Bloomberg vítězství Miloše Zemana připravuje půdu pro střet s vládou kvůli jejímu ekonomickému programu zaměřenému na snižování rozpočtového deficitu uprostřed recese. Češi potrestali vládu za její utahování opasků, když Zeman porazil Schwarzenberga ve druhém kole voleb.