Slovenské osady jsou tikající sociální bombou

Bratislava – Slovensko hledá cestu, jak zlepšit bezvýchodnou situaci lidí žijících skoro v tisícovce tamních osad. Kriminalitu, která pramení z chudoby, zatím potírá hlavně represí. Debata, jak statisícům obyvatel pomoct z extrémní bídy, se ale vede hlavně v akademické rovině. Politická vůle chybí - země přitom podle odborníků stojí krok od erupce sociálních nepokojů.

Světová banka spočítala, že se do roku 2050 kvůli vysoké porodnosti počet lidí celoživotně odkázaných na slovenský stát zdvojnásobí až na 600 tisíc. Pak se ale zhroutí sociální systém, protože na důchody a přídavky bude potřeba víc peněz, než země vybere na daních.

„To se nedá zamést pod koberec. Je to balvan, který poneseme dál. Musí se to začít řešit,“ upozorňuje slovenská ombudsmanka Jana Dubovcová.

Vědí to i lidé v osadě za vesnicí Kuchyňa. Drtivá většina z jejích obyvatel je bez práce. „Práci bych potřeboval. Chci dělat, ale není,“ stěžuje si jeden z místních mužů. Většina dospělých v osadě je odkázaná na sociální dávky. Ty jsou ale velmi nízké, v průměru kolem 2 000 českých korun.

„Já beru jen 90 eur měsíčně a nedá se z toho vyžít,“ říká Lucia, která by z osady chtěla odejít, ale nemá kam. Zůstává proto v chatrném příbytku, který se prohýbá pod sněhem. V podmáčeném domě žijí dvě ženy se třemi dětmi. Ty jsou ale neustále nemocné kvůli všudypřítomné plísni.

Nedostatek peněz řeší obyvatelé osady drobnými krádežemi. „Dřevo si kupujeme za 10 euro. Nemůžeme si to vzít zadarmo, protože je to trestné,“ tvrdí muž z osady. Přesto se už kvůli krádeži dřeva ocitl dvakrát na policii.

Za krádež dřeva v lese mohou soudy vyměřit až dvouleté vězení. Podle místních kvůli tomu už několik mužů z osady za mřížemi skutečně skončilo.