Posunutý čas, kolej pro prezidenta i unikátní Tiffanyho hodiny

New York - Nejznámější americké nádraží Grand Central v New Yorku slaví sto let. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí na světě. Pyšní se například největším počtem nástupišť (44) ze všech světových nádraží, jednou kolejí vyhrazenou přímo pro prezidenta, ale třeba i největšími skleněnými hodinami od Tiffanyho na světě, nevyčíslitelné hodnoty.

Nejslavnější americké nádraží je místem se sklepy hlubšími než pod centrální bankou. Místem, kde má americký prezident stále vyhrazenou jednu kolej, kdyby potřeboval narychlo uprchnout z Manhattanu a není divu, že za války bylo také cílem nacistů.

„Tohle byla brána na kontinent pro lidi z New Yorku, emigranty a další a byla to taky brána do New Yorku. Přes toto nádraží se do města dostávala většina lidí. Nádherný a velkolepý vstup do New Yorku,“ říká Sam Robertson, autor knihy o Grand Central.


Denně projde nádražím až tři čtvrtě milionu lidí. Tabule s odjezdy vlaků cestující záměrně mate. Na rozdíl od slavných Tiffanyho hodin na fasádě, podle nichž si kdysi řídilo čas celé východní pobřeží, ukazuje dřívější čas odjezdu, aby vlaky stihli i ti nedochvilní. Zmíněné Tiffanyho hodiny vynikají kromě přesnosti i tím, že jsou jeho vůbec největšími skleněnými hodinami na světě. „Mají 4 metry v průměru, nic většího od Tiffanyho neexistuje. Jejich cena se nedá vyčíslit,“ říká v prostorách nádraží Dan Brucker, historik.

Grand Centralu hrozilo i srovnání se zemí

V dobách, kdy ceny pozemků v New Yorku vystoupaly prudce vzhůru, hrozila Grand Centralu demolice. Před zbouráním jej tehdy zachránila žena amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho Jacqueline Kennedyová-Onnassisová.

V železniční dopravě Amerika zůstává pozadu, chce to změnit

Plány na rozvoj železniční dopravy
Zdroj: ČT24

Američané jsou na svou historii tradičně hrdí a 100. narozeniny tohoto nádraží představují pro New York obrovskou událost. Přesto jim ale zrovna v železniční dopravě současný svět poněkud uniká. Vysokorychlostní tratě ve státech prakticky neexistují a vlaky běžné v západní Evropě, Japonsku nebo Číně jezdí v USA jen na vizualizacích.

Plány jsou ale velkolepé. Železnice kdysi stála na počátku amerického boomu. Jenže pak se vsadilo na auta a teď si vláda slibuje, že po stoletích páry a výfuků přichází doba, v níž železnice vrátí Americe slávu.