Brennan připustil svou nečinnost vůči drsným metodám výslechů

Washington - Kandidát na ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Brennan před senátním výborem pro zpravodajské služby přiznal, že se v minulosti nepokoušel zastavit drsné metody výslechů podezřelých teroristů. Jedná se především o takzvaný waterboarding, který u vyslýchaného vyvolává zdání, že se topí. Brennan v Senátu také hájil údery z bezpilotních letounů, které podle něj slouží pouze jako poslední prostředek proti naléhavé teroristické hrozbě, a ne jako nástroj odplaty za předchozí atentáty. Výbor má o Brennanovi hlasovat příští čtvrtek.

CIA tuto techniku používala po teroristických útocích z 11. září 2001. Na otázku, zda takzvaný waterboarding považuje za mučení, Brennan jasně neodpověděl. Řekl pouze, že je to sice zavrženíhodné jednání, ale že není právník, aby to dokázal přesně klasifikovat.

„Nepodnikl jsem kroky k tomu, aby CIA přestala používat takové techniky. Nebyl jsem u toho programu součástí velení,“ prohlásil dlouholetý zaměstnanec a funkcionář CIA, jenž mimo jiné působil jako Obamův protiteroristický poradce.

Před „některými kolegy“ v CIA prý vyjádřil své osobní námitky a názory týkající se waterboardingu či svlékání podezřelých do naha, ale nepokoušel se to zastavit, „protože se to odehrávalo v jiné části“ agentury „z pověření jiných“ kolegů. Rozhodovací pravomoc prý tehdy byla v rukách administrativy prezidenta Bushe.

Brennan už dříve wateboarding sice veřejně kritizoval, v rozhovoru pro televizi CBS v roce 2007 ale připustil, že „z těchto procedur výslechu vzešlo mnoho informací, které CIA použila proti skutečným teroristům. Zachraňovalo to životy.“

Bezpilotní letouny jen jako poslední možnost

Brennan, jakožto ústřední postava v politice nasazování bezpilotních prostředků do protiteroristických operací, tvrdě hájil sporné útoky, jejichž terčem se v zahraničí mohou stát jak Američané, tak i cizinci podezřelí z terorismu. „Uchylujeme se k těmto akcím jen jako k poslední možnosti, jak zachránit životy, když nemáme jinou možnost, jak hrozbu odvrátit,“ vysvětloval. „Nikdy jsem si nemyslel, že je lepší teroristu zabít, než zajmout,“ dodal.

Počet útoků bezpilotních letounů v posledních letech dramaticky vzrostl a USA jsou kvůli tomu kritizovány i proto, že při nich někdy umírají nevinní civilisté. Některé občanské skupiny však kritizují tento program, protože prý ve skutečnosti umožňuje likvidovat i podezřelé Američany bez řádného soudního procesu, na který podle ústavy mají právo. Zdrženlivý postoj či výhrady mají i někteří zákonodárci z řad vládnoucích demokratů.

Sedmapadesátiletého Brennana musí do funkce potvrdit nejprve výbor pro zpravodajské služby a pak plénum Senátu. Ve snaze zajistit Brennanovo hladké schválení Bílý dům poskytl senátorům přístup k utajovaným dokumentům o legálnosti zabíjení podezřelých z terorismu za pomoci úderů z bezpilotních letounů.

Video Reportáž Martina Řezníčka
video

Reportáž Martina Řezníčka

Brennanovo angažmá přichází ve velmi citlivou dobu: v posledních dnech se objevily zprávy o tajné základně bezpilotních letounů v Saúdské Arábii, kde Brennan kdysi vedl pobočku CIA. Samotný prezident Barack Obama musel ustoupit obrovskému tlaku - dal Kongresu nahlédnout do tajných dokumentů o likvidaci Američanů napojených na teroristy v zahraničí. Senát se obává, aby Brennan v CIA nevyměnil špiony za vojáky a ze zpravodajské služby se nestala jednotka konkurující armádě.

I když bezpilotní letouny budí ve Spojených státech emoce, většina Američanů je podle průzkumů schvaluje. Podle propočtů New America Foundation podíl obětí mezi civilisty po útocích těchto letounů v Pákistánu dlouhodobě klesá, loni to bylo okolo 10 procent, rok před tím něco mezi třemi až pěti procenty, což byl zatím v tomto ohledu nejlepší rok. Za Obamovy vlády - ve srovnání s předchozí Bushovou - celkový počet útoků bezpilotními stroji několikanásobně vzrostl - i kvůli Brennanovi jako hlavnímu strůjci tohoto postupu.