Roj meteoritů zranil tisíc lidí a vytvořil osmimetrový kráter

Čeljabinsk - Na řídce osídlenou oblast ruského Uralu dopadl ráno roj meteoritů. Tlaková vlna způsobená jejich dopadem zranila více než tisíc lidí, většinu zranění způsobily střepy z rozbitých oken. Průzkumné týmy začaly hledat místa dopadu meteoritů, nedaleko uralského jezera Čebarkul byl nalezen zhruba osmimetrový kráter. Padající meteority byly vidět i v Jekatěrinburgu asi 200 kilometrů severně od Čeljabinsku.

Vyhledat místa dopadu meteoritů se vydalo osm letadel ruského ministerstva pro mimořádné události. Na zemi bylo do pátracích akcí zapojeno podle ruských úřadů 20 000 lidí a 4 000 pátracích vozidel. Jejich snaha byla nakonec úspěšná - u jezera Čebarkul, které leží asi 70 kilometrů západně od Čeljabinska, byl nalezen kráter o šířce asi osmi metrů. Zvýšenou radiaci tam přístroje nezaznamenaly.

Meteorit původně vážil až deset tun, zbyl z něj jen kilový úlomek

Vyhledávání úlomků meteoritu přerušila tma, ale po rozednění v něm pátrací týmy budou pokračovat. Úlomky už údajně byly nalezeny nejen v okolí jezera Čebarkul, ale i u města Zlatoust, které leží asi 50 kilometrů západně od místa dopadu hlavního meteoritu. Ruská Akademie věd se domnívá, že meteorit před vstupem do atmosféry vážil deset tun a letěl rychlostí asi 20 kilometrů za sekundu. Rozpadl se asi ve výšce 30 až 50 kilometrů.

Stříleli Rusové do asteroidu?

Zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas uvedl, že úřady před blížícím se asteroidem nikoho nevarovaly. Podle některých sdělovacích prostředků o něm přitom ministerstvo obrany vědělo už několik dní. Informaci tajilo, protože si myslelo, že objekt shoří. Když se zjistilo, že to tak nebude, měla do něj protivzdušná obrana podle listu Izvestia střílet, aby se rozpadl na několik částí. Ministerstvo obrany ale tyto informace rezolutně odmítá.

Někteří obyvatelé Čeljabinsku si mysleli, že padá letadlo, někdo zase, že nastal konec světa. Jiní svědkové z Čeljabinsku tvrdí, že výbuch byl tak hlasitý, že připomínal zemětřesení a úder blesku. Praskaly okenní tabule a vzduchem létalo sklo. Poškozená byla i střecha továrny na výrobu zinku.

V nemocnici muselo zůstat 43 lidí, jejichž stav je podle lékařů vážnější. Škody způsobené meteorickým deštěm jsou velmi rozsáhlé - poškozeno bylo kolem 3 000 obytných domů, 34 nemocnic a přes 360 škol. Tlaková vlna vytloukla 100 000 čtverečních metrů okenních skel. Vážnější škody na budovách ale nebyly zjištěny, úkaz se obešel i bez smrtelných zranění.

Padající meteorit viděla na vlastní oči i manželka českého hokejisty působícího v Čeljabinsku Iva Bulisová: „V Čeljabinsku se rozednívá až kolem desáté. V devět tedy byla ještě tma, najednou se venku rozsvítilo, ozvala se strašná rána a celý dům se zachvěl. Vypadalo to jako zemětřesení. Některé domy měly rozbitá okna. Nefungovala elektřina, nevěděli jsme, co se děje.“

Miroslav Karas, zpravodaj ČT v Rusku:

„Panika byla velká, lidé kolem sebe viděli zničené domy a střechy, rozbitá okna.“

Ředitelka astronomické observatoře ve Sverdlovské oblasti Polina Zacharová upřesnila, že na zem dopadlo „samostatné těleso, jehož váha byla větší než kilogram. Pád způsobil tlakovou vlnu. “Je to nekontrolovatelný a nepředvídatelný proces," uvedla. I ruská vesmírná agentura Roskosmos se dušuje, že pád meteoritu nemohla předvídat. Radary ho prý vůbec nezaznamenaly.

Ruská policie evakuovala několik kanceláří. Úřady vyzvaly také rodiče, aby vyzvedli děti ze školy a zůstali s nimi doma. Systém včasného varování občanů měl rozeslat obyvatelům textové zprávy, jenže některým lidem nefungovaly mobily. V důsledku toho byly přetížené telefonní linky. 

Nová okna zadarmo

Úřady poškozeným lidem slíbily náhradu. A toho se chytli někteří vynalézavci, kteří si sami rozbíjejí okna, aby od státu dostali nová a lepší.

Rusové obraceli kvůli meteoritům hlavy k nebi i jinde. Na obloze byly vidět bílé doutnající šmouhy za padajícími meteority například i v Korkinu, Kopejsku, Jekatěrinburgu, Ťumeňu nebo dokonce v Kazachstánu. 

Podle Zacharové tento meteorický roj rozhodně nijak nesouvisí s dnešním očekávaným průletem planetky v těsné blízkosti Země. Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd to potvrzuje: „Dnešní dopad meteoritu na Urale nemůže mít žádnou souvislost s těsným průletem planetky 2012 DA14 kolem Země. Meteorit měl totiž rozdílnou dráhu letu, než jakou má asteroid. Jde tedy o naprostou náhodu.“

Vydáno pod