Odložené děti - daň čínského hospodářského zázraku

Peking - Stamiliony sezonních dělníků cestují během oslav čínského nového roku k rodinám. Pro většinu z nich je to jediná příležitost v roce, kdy mohou strávit několik dnů se svými blízkými, včetně dětí. Rodiče totiž odcházejí za prací do měst, aby potomkům zajistili lepší budoucnost. Problém takzvaných „odložených dětí“ tak narůstá. Lidé ale prakticky jinou možnost nemají.

Žung Jü-lien přišla jako jedna z milionů do Fo-šan před patnácti lety za prací v továrně. Dnes prodává boty a její muž doručuje zásilky. Daří se jim - nemusejí bydlet na ubytovně, mohou si dovolit pronajímat malý byt. Chybí v něm ovšem desetiletá dcera. 

Tu vychovávají prarodiče asi 500 kilometrů odtud. Kvůli práci ji tam manželé museli nechat, když jí byly dva měsíce. „Nevím, o čem přemýšlí, co cítí. Čím je starší, tím méně vím, jak s ní komunikovat. Dělá mi to starosti,“ konstatoval dělník Feng Kuo-č'. „Má svůj vlastní život s prarodiči. Nemůžeme vrátit čas. Opouštíme naše děti kvůli práci, protože musíme. Je to otázka přežití. Nemáme na vybranou,“ dodala Jü-lien. 

Volna je málo, bez rodičů vyrůstají na venkově desítky milionů dětí

Na čínském venkově vyrůstá bez matky a otce na 60 milionů dětí. Rodiče mají ve městech často jen den volna měsíčně a na potomky nezbývá čas. Bezplatné školné a zdravotní péči mají navíc malí Číňani jen v místě trvalého bydliště. Takzvané odložené děti jsou tak neviditelnou daní čínského hospodářského zázraku. 

Děti vidí své rodiče často jen dva týdny v roce, nebo dokonce méně. Záleží na tom, kolik volného času si otec s matkou mohou vzít během oslav čínského nového roku. „Když se mi po rodičích stýská, dívám se na jejich fotky. Dnes tomu rozumím a už se nezlobím. Musí pracovat mimo, aby vydělávali peníze,“ řekla jedna z odložených dívek Feng Süe-mej.