Bílá růže nacistům nevoněla, její stoupenci skončili na popravišti

Mnichov  Bílá růže – odbojová studentská skupina lidí, kteří se jako jedni z mála odhodlali vystoupit proti Hitlerovi a nacistické ideologii ve třetí říši. Neodmyslitelně jsou s ní spojeni její zakladatelé sourozenci Hans a Sophie Schollovi a Christoph Probst, kteří 22. února 1943, skončili na popravišti. Tito studenti patřili k symbolům protinacistického odboje přímo v Německu a jejich činnost se stala námětem několika filmů.

Odbojové studentské uskupení Bílá růže mělo základnu v Mnichově. Ideově se hlásilo ke křesťanskému mysliteli Carlu Muthemu, vydavateli nacionálními socialisty zastaveného měsíčníku Hochland a zastánci vnitřně obrozeného katolicismu. Většina stoupenců byli studenti místní univerzity, a to přesto, že sama univerzita byla již od roku 1934 pod správou říšského ministerstva a jako instituce věrně reprezentovala nacistický stát.

Skupina pracovala necelý rok – od jara 1942 do 18. února 1943, tedy do doby, kdy bylo Německo na vrcholu své slávy. A co chtěli? Požadovali svobodu a takové životní podmínky, které by jim zaručily, že nebudou nuceni jednat v rozporu se svým vlastním svědomím. Stoupenci Bílé růže vydávali a roznášeli letáky, které vyzývaly k ukončení války a kritizovaly zločiny nacismu. Zároveň se díky nim v centru Mnichova objevovaly protinacistické nápisy. Studenti tak chtěli svým spoluobčanům otevřít oči a donutit je k nahlédnutí pravého stavu věcí a vyvození z něj plynoucích důsledků.

Gestapu ale Bílá růže byla opravdu trnem v oku, a proto na její dopadení vytvořilo speciální útvar a Lidovému soudu, který její zakladatele poslal na smrt, předsedal nechvalně proslulý lidový soudce Roland Freisler. Kromě rozsudků smrti padly i tresty vězení - v souvislosti s Bílou růží zatklo gestapo v celém Německu více jak 130 osob.

Bílá růže ale nikdy nebyla nějakou pevně strukturovanou, organizovanou odbojovou skupinou, jednalo se spíše o zájmové sdružení přátel. Postupem času se do popředí stále více dostávala i politická témata a i v tomto ohledu je pojilo stejné smýšlení a přesvědčení, tj. proti Hitlerovi, proti nezákonnému státu, nespravedlnosti a bezpráví. Bílá růže chtěla expandovat i mimo bavorskou metropoli – v Hamburku tak vznikla nezávislá sympatizující skupina, ta skončila v rukou nacistů o několik měsíců později…