Nikdo nechce vládnout – Bulhaři musí k předčasným volbám

Sofia - Bulhary čekají předčasné parlamentní volby, protože žádná ze tří nejsilnějších parlamentních stran nechce sestavit vládu. Prezident Rosen Plevneliev dnes pověřil vytvořením kabinetu stranu Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy turecké menšiny. Toto hnutí ale mandát, stejně jako již dříve středopravá strana expremiéra Bojka Borisova a socialistická opozice, obratem vrátilo. Informovala o tom agentura Focus.

„Poté, co třetí strana vrátila mandát k vytvoření nového kabinetu, který by vládl do parlamentních voleb, nepřipouští ústava Bulharské republiky jinou možnost než rozpustit Lidové shromáždění (parlament),“ oznámil Plevneliev. Parlament bude rozpuštěn nejdříve 13. března, následně bude jmenovaná přechodná úřednická vláda. Prezident také prohlásil, že spolu s prozatímní vládou budou zřízeny „veřejné výbory“. Ty podle něj budou mechanismem, díky kterému se budou moci občané podílet na vládě v zemi. 

Rozhodnutí DPS nebylo žádným překvapením, strana již předem oznámila, že vládu sestavovat nehodlá a že stejně jako Borisov a šéf socialistické opozice Sergej Stanišev požaduje předčasné volby. Prezident nicméně podle ústavy musel dát nejsilnějším stranám příležitost pokusit se sestavit vládu, která by zemi k řádným volbám plánovaným na červenec dovedla. 

Nebudeme si kazit Velikonoce volbami, rozhodl bulharský prezident

Média původně spekulovala, že by se předčasné volby mohly konat již v dubnu. Podle prezidenta se ale musí centrální volební komise důkladně připravit, hlava státu také nechtěla, aby volby připadly na Velikonoce. 

Borisovova vláda před dvěma týdny rezignovala po sérii masových demonstrací proti cenám energií. Protesty i přes Borisovův odchod pokračují a jsou namířeny nejen proti odstoupivší vládě, ale také proti politickým poměrům v zemi obecně, vysoké nezaměstnanosti, vysoké míře korupce, organizovanému zločinu a všudypřítomnému klientelismu. Kritizován je i samotný prezident Rosen Plevneliev. 

Šest let po připojení k EU Bulhaři stále silně zaostávají za ostatními členy společenství. Právní systém země je předmětem zvláštního sledování a Bulhaři nejsou členy takzvaného schengenského prostoru, v rámci kterého mohou obyvatelé členských zemí cestovat bez pasu. Bulharsko má sice jeden z nejnižších dluhů v rámci EU, avšak obyvatelům to nepřináší příliš velkou výhodu kvůli rozšířené korupci, kartelům a nízkým mzdám, které jsou méně než poloviční ve srovnání s unijním průměrem.