Peking – Číňané ročně spotřebují přes 80 miliard párů jídelních hůlek. Za oběť jim padne 20 milionů vzrostlých stromů. A čínská vláda teď říká dost decimování lesů. Prý se muší šetřit a lidé by si proto měli nosit svoje vlastní hůlky, tak aby se neplýtvalo těmi jednorázovými. Píše o tom list The Time.
Nejezte hůlkami, vybízí čínská vláda
Poptávka po jídelních hůlkách na jednorázové použití v Číně raketově roste, a to se nelíbí ani ekologům ani čínské vládě. Čína je největším dovozcem dřeva na světě. K výrobě hůlek používá domácí i importované dřevo. A to samozřejmě něco stojí.
Vláda proto vybízí, aby se nad sebou Číňané zamysleli a omezili užívání jednorázových hůlek. „Musíme změnit naše jídelní zvyky a pobízet lidi, aby si nosili s sebou vlastní jídelní náčiní,“ prohlásil na právě probíhajícím zasedání čínského zákonodárného sboru v Pekingu Po Kuang-sin, předseda organizace pro lesnický průmysl provincie Ťi-lin. Po dokonce zašel tak daleko, že navrhl v Číně naprosto nemyslitelnou představu, že by v restauracích byly normální západní příbory.
Každoročně se musí porazit 20 milionů dvacetiletých stromů, aby mohli Číňané spotřebovat přes 80 miliard jednorázových hůlek. A Čína už je nedokáže vyrábět jen ze svého dřeva. Čínská poptávka po zahraničním dříví vzrostla od roku 2000 trojnásobně a v roce 2011 dosáhla 180 milionů metrů krychlových.
S problémem s jídelními hůlkami se přitom Čína potýká už několik let. V roce 2006 zavedla vláda ve snaze omezit spotřebu pětiprocentní daň, jenže to Číňanům nevadilo a spotřeba dál rostla. Čína sama dokonce nedokázala už ani tolik hůlek vyprodukovat, toho využil podnikatel ve Spojených státech, který teď z Georgie dováží do Asie miliony jídelních hůlek vyrobených v Americe.
Hůlky používají k jídlu Číňané už od druhého tisíciletí před naším letopočtem. Nejprve sice sloužily především na vaření a míchání pokrmů, teprve pak s nimi začali lidé i jíst. Nejstarší nález bronzových jídelních hůlek pochází z provincie Che-nan z roku 1200 před Kristem. Čínské jídelní hůlky jsou delší než třeba korejské či japonské, možná i vzhledem k tradici nabírat jídlo ze společných nádob umístěných uprostřed stolu.