Čtvrt milionu lidí z Balkánu je na Německo už moc

Berlín – Německá města zaplavují přistěhovalci z Rumunska a Bulharska. Starostové tvrdí, že přestávají situaci zvládat hlavně kvůli balkánským Romům, závislým na sociálních dávkách. Berlín hrozí směrem na jihovýchod Evropy odvetou. Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich vyhlásil boj proti zneužívání sociálních dávek, nevylučuje ani tvrdší sankce na evropské úrovni.

„Doma dostávám na dvě děti 60 eur. Tady 180, 190 eur na každé. Německo je prostě lepší,“ vysvětluje důvody emigrace Janko Kamberov - jeden z desítek tisíc Rumunů, kteří přicházejí do Německa každý měsíc.

Od vstupu svých zemí do EU se stejně jako on rozhodlo 60 tisíc Bulharů a 180 tisíc Rumunů. Zejména Romům se otevřela brána k útěku před zoufalými životními podmínkami a rasovou nenávistí. Ani Němci je ale nevítají s otevřenou náručí. Obyvatelé dříve poklidného předměstí Duisburgu například přihlížejí, jak se jejich čtvrť mění k nepoznání. „Minulé léto tu byly na chodnících odpadky do výšky člověka,“ stěžuje si Teresa Stappertová. „Rádi bychom se odstěhovali, ale nejde to. Nikdo naše byty nechce koupit,“ dodává smutně Helga Halleová.

O moc lépe na tom není ani metropole. Jen v únoru nahlásilo v jedné berlínské čtvrti svou živnost na tři tisíce nových rumunských podnikatelů. Není to ale doklad hospodářského boomu - ve skutečnosti totiž většinou nepracují. Jenom živnostníci však smějí v Německu zůstat déle než tři měsíce a pobírat sociální dávky.

Už minulý týden Berlín zablokoval vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu a chystá vlnu vyhošťování. Podle aktivistů jde o populistické gesto, jenže těch bude nejspíš přibývat. V Německu se blíží volby a protiromské nálady sílí. Hlavní nápor na německý sociální systém se navíc čeká až na začátku příštího roku - v okamžiku, kdy padnou poslední pracovní omezení pro Rumuny a Bulhary.