Noviny v Británii se bouří - stát chystá první regulaci tisku od 17. století

Praha - Revoluce, zdá se, dorazila i do Británie. Zástupci největších politických stran v zemi se tento týden dohodli na zřízení speciálního orgánu na regulaci tisku, který má hlavně bulvárním novinářům notně přistřihnout křidélka. Média se ale vzbouřila a tvrdí, že jde o omezování svobody slova a největší zásah do nezávislosti tisku od konce 17. století. Příběh, který začal před třemi lety propuknutím prozatím největšího skandálu s nelegálními odposlechy celebrit a obyčejných lidí bulvárem tak ještě není u konce.

Celou aféru v roce 2010 odstartoval nedělník mediálního magnáta Ruperta Murdocha - ten nechával odposlouchávat mimo jiné hlasovou schránku mobilu unesené a později zavražděné dívky Milly Dowlerové. News of the World (NoW) odposlouchával i telefony celebrit, např. herce Hugha Granta, herečky Sienny Millerové nebo autorky série o Harry Potterovi J.K. Rowlingové. Novináři navíc upláceli policisty za tipy na zajímavé zprávy. V důsledku aféry do té doby nejčtenější nedělník světa skončil, Murdoch se musel vzdát převzetí televizie BSkyB a šéfredaktorka listu Rebekah Brooksová kvůli aféře čelí obžalobě z korupce - kvůli případu skončilo za mřížemi dalších asi padesát novinářů.   

Také Cameron

Veřejnost v Británii byla okolnostmi skandálu pobouřena a volala po přísnější regulaci médií. Premiér David Cameron byl proto pod velkým tlakem, aby se provedlo skutečně nezávislé šetření - z toho důvodu pak vznikl sedmičlenný tým v čele se soudcem Brianem Levesonem. Sám Cameron byl přitom do skandálu rovněž zapleten – v dřívějších letech mu totiž dělal vedoucího komunikace bývalý šéfredaktor NoW Andy Coulson, kterého kvůli odposlechům rovněž vyšetřuje policie. Coulson pak pod tlakem z funkce v Cameronově kanceláři odešel. 

David Cameron, Andrew Coulson, Rebekah Brooksová
David Cameron, Andrew Coulson, Rebekah Brooksová

Britský premiér proto čelil kritice, že se spolčuje s Murdochem a jeho lidmi. Mediální magnát totiž v Británii vlastní celou řadu titulů, které mají velmi ostrou rétoriku a mezi Brity jsou široce čtené; kvůli jejich vlivu si proto Murdocha předcházely konzervativní vlády i labouristické.

„Pět vlád po sobě se plazilo před jedním vlastníkem médií,“ kritizoval po vypuknutí skandálu herec Hugh Grant, sám jedna z obětí. Ostatně i bývalý premiér Tony Blair při své výpovědi před Levesonovou komisí prohlásil, že jsou vedoucí britští představitelé nuceni se ucházet o přízeň mocných tiskových magnátů, ke kterým Murdoch patří, jinak jim prý hrozí divoké mediální útoky, které by jim znemožnily efektivně vládnout. Mimochodem, došlo to až tak daleko, že se Blair stal kmotrem jednoho z Murdochových dětí…

Zvláštní komise doporučila speciální zákon…

Levesonova nezávislá komise provedla největší zkoumání praktik britských médií v dějinách Británie, od léta 2011 do loňského podzimu vyslechla přes 470 svědků včetně premiéra Camerona, expremiéra Blaira i zástupců celebrit. V listopadu pak vydala napjatě očekávanou zprávu, podle které měl parlament vytvořit zákonné podmínky pro vznik kontrolního orgánu nezávislého na státu. V něm měli být jak zástupci médií, tak lidé na médiích nezávislí – rozhodně ale nikdo ze zákonodárců či vlády. 

Slyšení kvůli odposlechům bulváru v britském parlamentu
Slyšení kvůli odposlechům bulváru v britském parlamentu

Jenomže kvůli nutnosti přijmout nový zákon se rozhořel spor mezi největšími stranami, konzervativní Cameron zákon odmítal, šéf koaličních liberálních demokratů Nick Clegg byl ovšem jiného názoru: „Sáhnout po zákonu je jediný způsob, který nám zaručí, že nová regulace je s konečnou platností nezávislá.“ Také šéf opozičních labouristů Ed Miliband se stavěl za příjetí zákona. Podle agentury Reuters kvůli tomuto sporu dokonce hrozil rozpad koalice. 

…ten ale politici odmítli

Nakonec uzavřely největší strany po skoro čtyřech měsících vyjednávání kompromis, který počítá s novým regulačním úřadem, který bude mít pravomoc přimět média zveřejnit jasnou omluvu. Pokud navíc média poruší stanovená pravidla, tak může regulátor uložit pokutu až do výše jednoho milionu liber - skoro 30 milionů korun. Tento úřad by měl případné stížnosti obětí například odposlechů nebo pronásledování řešit rychleji a levněji než soudy.  

Soudy však nebudou úplně ze hry - nový systém má být totiž dobrovolný, jednotlivá média se mohou sama rozhodnout, zda se mu podřídí. Pokud tak ale neučiní, riskují mnohem větší postih, jestliže se jejich případ dostane před soud. V návrhu se vysloveně uvádějí přísnější finanční postihy pro média, která se do systému dobrovolné regulace nezapojí. „Nápad, že vás zažaluje ruský oligarcha, spor vyhraje a vy mu místo sto tisíce liber musíte zaplatit dvojnásobek jen proto, že nejste členem vládního klubu, je naprosto špatný,“ kritizoval opatření jeden z vydavatelů.

David Cameron
David Cameron

Premiér Cameron si nakonec prosadil svou, jelikož zvláštní úřad nemá být zřízen zákonem, nýbrž královskou listinou (chartou) - zvláštním vládním nařízením, jehož kořeny sahají až do středověku. Média v této souvislosti upozorňují, že jde o podivný kompromis a snahu přijmout/nepřijmout zákon - proto prý Cameron sáhl po tomto „středověkém nástroji“. Koalice ještě bude dojednávat dvojici zákonů, která by nový systém regulace uvedla do praxe. Je proto možné, že se ještě některé detaily změní, například výše finančních postihů.

Navržený kompromis se ovšem nelíbí ani jedné straně sporu. Podle sdružení Hacked Off, které pomáhá obětem skandálu, nejdou navrhovaná opatření dostatečně daleko. Organizace Index on Censorship se naopak obává omezení investigativní žurnalistiky a svobody slova. Některé otázky navíc zůstávají nezodpovězené - politici se dohadují, jestli se bude nový regulátor vztahovat i na blogy, případně sociální sítě (například Twitter). Skotsko se zase ptá, co bude nový systém regulace znamenat pro tamní média; země má totiž odlišný právní řád.

Některá média dohodu bojkotují

Politický kompromis proto dostal vážné trhliny hned v následujících dnech, některá média se totiž odmítají novému regulátorovi podřídit. Leveson přitom upozorňoval, že systém regulace může fungovat jen tehdy, když se do něj zapojí většina novin. Odmítl to ale vydavatel skupiny Telegraph, týdeníku Spectator i šéf mediálního koncernu News Corp. Rupert Murdoch, jehož nedělník celý skandál odstartoval. Do jeho impéria přitom patří i nejčtenější The Sun. „Královská charta vyžaduje podpis královny, což je nepravděpodobné bez podpory všech stran – královna politiku nedělá“, byla Murdochova reakce na Twitteru. Jinými slovy doufá, že královna nakonec chartu nepodepíše. To ale není pravděpodobné vzhledem k tomu, že se na kompromisu shodly hlavní politické strany. 

Britská média i premiér v područí Ruperta Murdocha
Britská média i premiér v područí Ruperta Murdocha

Přitom se v průzkumu veřejného mínění agentury YouGov 81 % Britů vyjádřilo, že by se média měla k novému systému regulace připojit. Podle Briana Cathcarta z organizace Hacked Off by měla vláda sama vytvořit dočasného regulátora, pokud by se většina médií novému orgánu odmítla podřídit.

Skandál s odposlechy odnesla i Komise pro stížnost na tisk (Press Complaint Commission, regulační orgán pro tištěná média), která po 21 letech v loňském roce skončila. Tuto komisi jmenovaly dobrovolně téměř všechny britské listy, neměla ovšem pravomoc udělovat pokuty – jen vyzývat ke zveřejnění omluvy. Oběti odposlechů komisi kritizovali jako bezzubou. Prý postupovala pomalu a neefektivně. Jejím nástupcem se má stát právě nový regulační orgán zřízený královskou chartou.  


Ve Velké Británii, kolébce silné nezávislé žurnalistiky, skončila státní regulace tisku už na konci 17. století, kdy vypršel tzv. Licensing Act. Na jeho základě stát k vydávání titulů vydával licence a tím kontroloval mediální trh. Od té doby byl systém založen na samoregulaci médií. Žádný tiskový zákon v Británii dodnes neplatí. Proto bulvární Sun vyzval poslance, aby „nezahodili 318 let svobody tisku a neudělali Británii ostudu“.