Mši na Zelený čtvrtek odslouží František mezi mladými delikventy

Řím - Papež František navštíví na Zelený čtvrtek nápravné zařízení pro mládež v Římě a odslouží tu tradiční odpolední mši. František, který se od svého zvolení prezentuje skromností, také oznámil, že chce do budoucna využívat jen část papežského bytu ve vatikánském Apoštolském paláci. Někdejší kardinál Jorge Mario Bergoglio už v Argentině sloužil mše na Zelený čtvrtek s chudými lidmi a také ve věznici, nemocnici i domově důchodců.

Čtvrteční mši bude František celebrovat v kapli nápravného zařízení pro mladé delikventy Casal del Marmo, ne jako obvykle ve vatikánské Svatopetrské bazilice nebo ve Svatojanské bazilice lateránské. Vatikánští mluvčí si údajně nepamatují, že by se někdy tradiční mše konala jinde než v těchto dvou svatostáncích. Během mše hodlá papež umýt a políbit nohy 12 lidem. Rituál odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před ukřižováním.

/*json*/{"map":{"lat":41.939808946844,"lng":12.408714294434,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Ústav Casal del Marmo navštívil v roce 2007 už Františkův předchůdce Benedikt XVI. a také tam odsloužil mši. Zařízení na západě Říma navštívil v roce 1980 také papež Jan Pavel II. Ve věznici si odpykávají tresty dívky a chlapci ve věku 16 až 23 let.

Vatikán usiloval o zvolení nástupce odstoupivšího Benedikta XVI. co nejdříve před Velikonocemi, aby se nová hlava katolické církve mohla účastnit rituálů spojených s nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Na Velký pátek by se za papežovy přítomnosti měla u římského Kolosea uskutečnit tradiční křížová cesta připomínající Ježíšovo ukřižování. V neděli papež na Svatopetrském náměstí udělí požehnání Urbi et Orbi.


O dalším z řady projevů skromnosti nového papeže informuje La Stampa. „Tady je místa pro 300 lidí,“ prohlásil prý při prohlídce papežských komnat ve Vatikánu. Chce prý i nadále žít prostě. Papežský byt je zatím renovován, papež stále přebývá ve spartánském prostředí rezidence svaté Marty. Proměnou prochází i vatikánský mobiliář. Do Klementinského sálu, v němž přijímá návštěvy, si František nechal přinést obyčejné křeslo, které nahradilo honosný trůn.

František strhl lavinu tweetů

Za týden po zvolení Jorgeho Bergoglia papežem se na sociální síti Twitter objevilo skoro šest milionů tweetů s papežskou tématikou. Podle společnosti Almaviva, která výskyt církevních témat na síti Twitter monitorovala, byly komentáře k novému papeži většinou pozitivní nebo neutrální.

V den papežova zvolení 13. března se na Twitteru objevilo 79 procent pozitivních či neutrálních komentářů. Negativních či sarkastických reakcí pak bylo zbylých 21 procent. Během týdne, ve kterém se objevila i některá sporná témata z papežovy minulosti, dokonce pozitivních a neutrálních tweetů přibylo. Bylo jich asi 90 procent.

Almaviva také vypozorovala, že v jednotlivých jazycích se hlavní témata komentářů lišila. Vybrala jazyky největších křesťanských komunit a zjistila, že třeba v angličtině se diskutovalo hlavně o papežově přístupu k sociálním tématům, o jeho vztahu k chudým a jeho prvním tweetu. V italštině se k sociálním tématům navíc přidala papežova první modlitba Anděl Páně na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. V portugalštině, kterou se mluví nejen v Portugalsku, ale i v Brazílii, se nejvíc tweetovalo o Františkově vztahu k argentinské juntě.

Papež František
Zdroj: ISIFA
Autor: EPA/CLAUDIO PERI

Nositel Nobelovy ceny míru: Papež s diktaturou nespolupracoval

Argentinský nositel Nobelovy ceny za mír Adolfo Pérez Esquivel ujistil, že papež František ve své vlasti Argentině nepodporoval tamní diktaturu. „Neměl nic společného s diktaturou, nebyl komplicem diktatury a nekolaboroval“ s ní, prohlásil sochař a architekt, jenž proslul především jako mírový aktivista a bojovník za lidská práva. Esquivel byl za své aktivity v Latinské Americe, mimo jiné nenásilný boj proti argentinskému vojenskému režimu, několikrát vězněn. Nobelovu cenu za mír získal v roce 1980.

Argentinský kardinál Jorge Bergoglio byl zvolen papežem minulý týden. Ihned se v médiích objevily pochybnosti, zda kardinál nenesl morální odpovědnost za porušování lidských práv, jehož se junta dopouštěla v letech 1976 až 1983. Předseda argentinského nejvyššího soudu Ricardo Lorenzetti tento týden prohlásil, že Bergoglio nikdy nebyl podezříván ze spoluviny na zločinech páchaných argentinskou vojenskou diktaturou a je v této souvislosti „zcela nevinný“.