Netanjahu se omluvil Turecku za zásah proti humanitární flotile

Jeruzalém/Ankara - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za vojenský zásah proti humanitární flotile, která mířila do palestinského pásma Gazy. V roce 2010 při incidentu zahynulo devět tureckých aktivistů. Zásah výrazně zhoršil vztahy obou zemí. Netanjahu se omluvil během telefonátu s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který „jménem tureckého lidu“ omluvu přijal. Předsedové vlád Izraele a Turecka pak oznámili, že vztahy států znovu vrací k normálu. 

Netanjahu vyjádřil politování nad ztrátou lidských životů tureckých aktivistů a přislíbil odškodnění jejich rodinám. Zdůraznil, že tragický výsledek zásahu izraelského vojenského námořnictva nebyl záměrný, nýbrž byl údajně způsoben „operačními chybami“.

„Premiéři se dohodli na normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, včetně návratu velvyslanců a zrušení soudních kroků proti izraelským vojákům,“ prohlásil izraelský úřad. Podle prohlášení Erdoganova úřadu se oba premiéři domluvili na uzavření dohody o odškodnění rodin obětí incidentu. Netanjahu svému tureckému protějšku řekl, že Izrael podstatně zmírnil omezení přístupu civilního zboží na palestinská území, včetně pásma Gazy.

Erdogan v rozhovoru s Netanjahuem vyzdvihl „strategický a životně významný“ charakter vztahů mezi oběma zeměmi pro mír a stabilitu v regionu a vyslovil politování nad jejich zhoršením v důsledku námořního incidentu, zdůrazňuje se v prohlášení úřadu tureckého premiéra.

Telefonát údajně domluvil americký prezident Obama

Dvacetiminutový telefonát mezi oběma premiéry údajně domluvil americký prezident Barack Obama krátce před dnešním ukončením své návštěvy Izraele. V prohlášení, které vydal Bílý dům, Obama volal po obnově pozitivních vztahů mezi těmito dvěma spojenci Washingtonu.

Netanjahu dosud opakovaně výzvy Ankary k omluvě odmítal, jeho dnešní krok proto znamená překvapivý obrat v premiérově postoji. Na pozadí společných zájmů obou států, včetně obav, že by se občanská válka v Sýrii mohla přenést přes hranice jejich zemí, ale zjevně dozrál čas k nápravě vzájemných vztahů.  

Izraelská armáda v květnu 2010 tvrdě zakročila proti flotile propalestinských aktivistů, která vezla humanitární pomoc do pásma Gazy, na nějž židovský stát uvalil námořní blokádu. Blokádu pásma Gazy vyhlásil Izrael v roce 2006 po únosu svého vojáka Gilada Šalita palestinskými radikály z pásma. Zpřísnil ji o rok později, když se vlády v pásmu Gazy násilím zmocnilo hnutí Hamas.

Izraelská armáda vyzvala flotilu propalestinských aktivistů ke změně kurzu, ta však neuposlechla. Při následném zásahu Izraelců na největší lodi Mavi Marmara zahynulo devět Turků. Padesát dalších aktivistů a sedm izraelských vojáků bylo zraněno.

Ankara podmínila ukončení diplomatické roztržky oficiální omluvou

Po incidentu, který Izraeli vynesl silnou mezinárodní kritiku, židovský stát zmírnil pozemní blokádu Gazy, tu námořní ale ponechal v platnosti. Zásah vyšetřovala i komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem. Ve své zprávě uvedla, že izraelská armáda použila při zásahu nepřiměřenou sílu, námořní blokádu pásma Gazy ale označila za legální.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP
Autor: AP Photo

Incident srazil do té doby dobré vztahy mezi Tureckem a Izraelem na bod mrazu. Turecký premiér Erdogan obvinil Izrael ze „státního terorismu“, odvolán byl turecký velvyslanec v Izraeli. Ankara vytrvale podmiňovala ukončení diplomatické „doby ledové“ oficiální omluvou od svého někdejšího spojence Izraele a vyplacením odškodnění obětem.

Turecko loni v listopadu zahájilo v nepřítomnosti obžalovaných soud se čtyřmi bývalými izraelskými armádními veliteli údajně zodpovědnými za smrt Turků. Izrael odmítl obžalované do Turecka vydat a proces označil za „politickou frašku a propagandu“, která má jen podnítit protiizraelské nálady.