Putinova tajná miliardová rezidence, vstup zakázán

Soči - Za zpožďováním stavby olympijských sportovišť v ruském Soči by mohla stát jiná stavba v oblasti. Jen nedaleko odtud totiž podle opozice a řady svědků roste nová prezidentská rezidence téměř za jednu miliardu dolarů. Lidé, kteří o tajné stavbě promluvili, museli nakonec utéct do zahraničí.

Ruský ekolog Suren Gazarjan donedávna kritizoval a dokumentoval Putinův honosný palác na černomořském pobřeží. Teď v Estonsku žádá o politický azyl. Tajná státní stavba za skoro miliardu dolarů přitahuje pozornost už několik let. Roste bez povolení v chráněném území nedaleko černomořského Soči. Oficiálně byla označená jako dětské sanatorium a nikdo k ní dodnes nesmí. 

Gazarjan pořídil její záběr, poté ho zatkla policie. „Když jsme tam přijeli, vyběhla nejen soukromá ochranka, ale také Federální služba ochrany, která hlídá jen prezidenta a premiéra,“ vysvětlil Gazarjan. 

Lidé, co stavbu vyzradili, raději prchli do Estonska

Na tajnou stavbu tzv. Putinova paláce poprvé upozornil Sergej Kolesnikov, který kdysi patřil k nejbližším Putinovým spolupracovníkům. V roce 2009 utekl do Estonska a rozhodl se promluvit. 

  • Tzv. Putinova rezidence
    Tzv. Putinova rezidence zdroj: ČT24
  • Tzv. Putinova rezidence
    Tzv. Putinova rezidence zdroj: ČT24

Dodnes popisuje detaily stavby paláce, ve kterém nechybí přístav pro jachty, tři heliporty i další reprezentativní objekty. Cena se podle Kolesnikova šplhá ke skoro jedné miliardě dolarů. O tom, že se staví pro ruského prezidenta, Kolesnikov nepochybuje: „To, že Putin ví o celé stavbě, je jasné. Sám jsem u těch jednání byl, to nemůže nikdo zpochybnit.“ 

Kreml ale vlastnictví stavby dodnes popírá. Palác, na kterém pracují státní firmy, přitom roste dál. S ním i podezření, že skutečně vzniká pro Vladimira Putina. Současná hlava Ruska má přitom už teď s premiérem Medvěděvem k dispozici 26 mimoměstských rezidencí, 43 letadel a čtyři luxusní jachty. 

Sergej Kolesnikov a Suren Gazarjan teď našli útočiště v estonském Tallinnu, kde jsou v relativním bezpečí. Naděje na to, že jejich informace změní něco na situaci v Rusku, je ale poměrně malá. „Lidé reagují, ale nemají sílu na to, aby ty projekty dokázali zastavit,“ dodává Gazarjan. 

Trestá se naopak přílišná zvědavost. Suren Gazarjan čelil výhrůžkám a falešným obviněním. Raději proto utekl do Estonska a doma nechal manželku a dvě malé děti. Naděje, že se k nim v dohledné době vrátí, je téměř mizivá.