Pchjongjang v pohotovosti: Namířil na americké základny

Pchjongjang – Severokorejské rakety a jednotky dělostřelectva dostaly příkaz zaujmout strategické pozice a zamířit na vojenské základny USA na Guamu, na Havaji i na americké pevnině. Pchjongjang tak reagoval na další přelety amerických bombardérů B-52 nad Korejským poloostrovem, které považuje za ohrožení svého území. Většina vojenských analytiků nicméně soudí, že se KLDR neodváží rozpoutat konflikt s USA, v němž by prohrála.

Jihokorejské ministerstvo obrany oznámilo, že zatím nezaznamenalo žádné známky nezvyklé aktivity severokorejské armády, ale dodalo, že bude situaci pečlivě sledovat. „Pokud bude Severní Korea nadále provokovat, jak to dělá doposud, a zaútočí, tak naše armáda jim to tentokrát tisíckrát oplatí. Klidně desetitisíckrát,“ prohlásilo jihokorejské ministerstvo obrany. „Severní Korea by se měla zbavit všech zbraní, především jaderných, a měla by přestat provokovat. Je načase, aby se stala zodpovědným členem mezinárodního společenství. Je to jediná možnost, jak může sever přežít,“ zdůraznila jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje.

Sdělení oficiální severokorejské agentury KCNA:

„Od tohoto okamžiku bude vrchní velení korejské lidové armády uvádět do bojové pohotovosti číslo jedna všechny polní dělostřelecké jednotky včetně dalekonosných děl a strategických raketových jednotek, které zacílí všechny nepřátelské objekty na amerických útočných základnách na americké pevnině, na Havaji a na Guamu.“


Severokorejské prohlášení dala agentura Reuters do souvislosti s ekonomickými sankcemi proti Severní Koreji, jež zahrnují opatření vůči hlavnímu finančnímu ústavu Pchjongjangu v oblasti zahraničního obchodu. V rámci snahy připravit Pchjongjang o peníze na jeho kontroverzní jaderný program se Japonsko a Austrálie chystají uvalit sankce na hlavní severokorejskou banku pro zahraniční obchod. Čína, hlavní spojenec Severokorejců, označila situaci za „citlivou“ a vyzvala všechny ke zdrženlivosti. 

Za agresivní rétorikou KLDR může být podle jihokorejských analytiků snaha upevnit postavení severokorejského vůdce Kim Čong-una, který převzal moc v prosinci 2011 po úmrtí svého otce, i snaha zachovat vliv armády a zajistit pokračování jaderného a raketového programu.

/*json*/{"map":{"lat":53.5403073915,"lng":178.2421875,"zoom":2,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":13.444304,"lng":144.793731,"type":"1","description":"Guam"},{"lat":19.896766,"lng":-155.582782,"type":"1","description":"Havaj"},{"lat":39.095962936305,"lng":127.08984375,"type":"1","description":""},{"lat":58.676937672587,"lng":-158.291015625,"type":"1","description":"Aljaska"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Napětí na Korejském poloostrově narůstá od únorového severokorejského jaderného testu, na nějž OSN reagovala uvalením dalších sankcí. Pchjongjang rovněž popudilo pravidelné vojenské cvičení Jižní Koreje a USA, v jehož rámci nad Korejským poloostrovem přelétají bombardéry B-52. Severní Korea opakovaně pohrozila Jižní Koreji a USA válkou i jaderným útokem, ačkoli analytici míní, že zatím nemá odpovídající technologii, aby zasáhla americkou pevninu jadernou zbraní. Severokorejské rakety by podle odhadů mohly dopadnout na Aljašku. Odhaduje se také, že KLDR disponuje několika stovkami dalekonosných děl, ale ani dostřel nejvýkonnějších kanónů Koksan zřejmě nepřesahuje 60 kilometrů; tato děla už použil Írán ve válce s Irákem.

Jižní a Severní Korea jsou technicky stále ve válečném stavu, protože válka v letech 1950 až 1953 skončila jen podpisem příměří, nikoli mírové dohody. Kromě toho KLDR k 11. březnu vypověděla všechny smlouvy o neútočení. Podle OSN ale příměří zůstává v platnosti, protože ho nelze zrušit jednostranně.

K incidentům přesto dochází. Jižní Korea si dnes připomněla třetí výročí potopení své válečné lodi, kterou podle Soulu torpédovali severní sousedé. Při katastrofě zahynulo 46 námořníků.