Írán, KLDR a Sýrie zmařily v OSN regulaci obchodu se zbraněmi

New York - Írán, Severní Korea a Sýrie zabránily na konferenci Organizace spojených národů přijetí návrhu dohody regulující mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi. Dohoda podle nich nezabrání tomu, aby se dostávaly do rukou teroristů, pirátů a extremistů. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že je „hluboce zklamán“.

Mexiko rovnou navrhovalo obejít obstrukce Teheránu, Pchjongjangu a Damašku, ale to nepřipustilo Rusko. Francouzský představitel Jean-Hugues Simon-Michel zdůraznil, že dohodu blokují země vystavené sankcím, které se snaží vyhýbat se plnění mezinárodních závazků. „Dnešek není prohra, ale odložený úspěch, a to odložený nikoliv nadlouho,“ usoudila britská velvyslankyně Joanne Adamsonová.

Řada zemí, včetně Spojených států, evropských zemí i většiny latinskoamerických a afrických států, podpořila návrh Keni odeslat návrh úmluvy Valnému shromáždění OSN, aby dohoda „mohla být přijata, jakmile to bude možné“. Mohlo by se tak stát již příští týden dvoutřetinovou většinou, tedy hlasy 130 ze 193 členských zemí.

Írán, KLDR a Sýrie naopak vyjadřovaly nespokojenost s „nevyvážeností“ návrhu, který podle nich nepřihlížel k požadavku zabránit dodávkám zbraní do zemí, které je využívají k agresi. Kupříkladu podle Íránu text opomíjel „nezcizitelné právo kupovat si konvenční zbraně pro obranu před agresí“ a „otvíral vrátka pro politizaci, manipulaci a diskriminaci“.

Banány regulované jsou, zbraně ne, zlobí se nevládní organizace

Smlouva se týká lehkých i těžkých zbraní, od pistolí po tanky. Zavádí pravidla obchodování mezi státy - tak aby se zbraní nakonec nezmocnili ti, kteří s nimi budou vraždit v různých konfliktech nebo páchat teroristické útoky. Na smlouvu leta tlačily nevládní organizace. „Obchod s banány je regulován, stejně jako poštovní známky. Ale neexistuje dohoda, která by upravovala pohyb zbraní po světě,“ zlobí se ředitelka britské pobočky Amnesty International Kate Allenová.

Návrh dohody vychází z principu, že každá země by před každou transakcí měla zvážit riziko, že zbraně poslouží k páchání genocidy či jiných vážných porušení lidských práv, anebo že se dostanou do rukou teroristů či zločinců.