ČT24

ČT24
čtvrtek 24. května 2012 Jana

Evropská unie 2010. Ach, ty trable...

Velikost textu:
26. 12. 2010 09:00, autor: Vratislav Maňák

Brusel - S 1. lednem roku 2010 vstoupila Evropská unie do sedmnáctého roku své existence a žezlo předsednictví převzal od chladného Stockholmu temperamentní Madrid. V hektickém rytmu flamenga pak Evropa proběsnila celý rok, přestože španělské předsednictví skončilo již v červnu. Diplomatické tanečky se přitom neodehrávaly jen v Madridu a Bruselu, ale i na řeckých plážích, v ulicích Bratislavy nebo Dublinu. Při pohledu zpět se nicméně stále vrací otázka, zda je tanec nad propastí zdravý a evropské sedmadvacítce prospěšný. Heslo roku 2010? Ach, ty trable s eurem.

Evropská unie v roce 2010
Evropská unie v roce 2010
Více fotek

Pokud loňský pád české vlády uprostřed předsednictví Evropské radě znamenal pro Evropskou unii výjimečný stav, v roce 2010 se staly změny politických map nepříjemnou samozřejmostí. Český osud dovedl do extrému kabinet Belgie, která od Španělska převzala předsednictví 1. července, a vládu unii již v demisi zahájil.

Zima: Komisi máme, Lisabon máme. Začínáme

Rok 2010 přitom začínal slibně. Čerstvě platila Lisabonská smlouva a v nově vzniklých vrcholných funkcích evropského ministra zahraničí a stálého předsedy Evropské rady (čili evropského prezidenta) se zabíhali baronka Catherine Ashtonová a Herman Van Rompuy. V únoru je pak doplnila staronová Evropská komise, v jejímž čele opět stanul José Manuel Barroso. Česká diplomacie při té příležitosti zaznamenala v zásadě pozitivní změnu, když místo komisaře pro sociální záležitosti Česko obsadilo vlivnější komisariát pro rozšíření a sousedskou politiku. Eurokomisařem se stal Štefan Fülle.

Na nové fungování Evropské unie se přitom mnozí dívali se skepsí. "Obecně jsou analytici k Lisabonské smlouvě kritičtí. A vlivný deník Financial Times Deutschland ji nazval noční můrou. Zdvojené instituce mezi sebou vedou vnitřní války; mezi van Rompuyem a Barrosem je spousta zmatků a lidi nevědí, co dělá ten a co ten druhý," konstatoval analytik Open Europe Pieter Cleppe.

Jaro: Horké dny v Aténách

První velký test, nakolik je unie schopná po přijetí Lisabonské smlouvy fungovat, sedmadvacítku čekal již záhy. Řecko do nového roku s nejistou budoucností již vcházelo a kontrolu nad vlastními financemi dokázalo deklarovat pouze v lednu. V únoru se kvůli řecké platební krizi narychlo svolal evropský summit, kde se špičky sedmadvacítky usnesly, že Řecku pomohou.

Řecko dostalo od zahraničních partnerů 110 miliard eur, celkem země eurozóny vyčlenily na záchranu pro slabé členy 750 miliard. "Na trzích teď vidíme, jak útočí vlčí smečky a když je nezastavíme, rozcupují slabší země na kusy. Musíme něco udělat," konstatoval švédský ministr financí Anders Borg. Jednalo se do května.

Z pomoci Aténám se vyvázal jediný člen eurozóny. Nová pravicová vláda, která vzešla z jarních voleb na Slovensku, hlasem premiérky Ivety Radičové "požičku Grécku" odmítla s tím, že pokud země nedodržuje dohodnuté podmínky, nemá nárok pomoc žádat. Bratislavu čekala následně jak slova uznání a označení za evropské mazáky, tak spílání.

Léto: Na cestě mezi Francií a Balkánem

Politický život během letních dní většinou slastně usne na plážích a v houpacích sítích. Jinak tomu ovšem bylo letos, když Francie zahájila deportace imigrantů z Balkánu zpět do jejich vlasti. Na prezidenta Nicolase Sarkozyho se za takový krok snesla kritika europoslanců. Paříž ovšem kritiku, že repatriuje především romské občany Bulharska a Rumunska, odmítla. Brání se, že vystěhovává především občany, kteří jsou ve Francii ilegálně, neboť jim vypršelo povolení k pobytu. Vystěhováním se prý navíc vláda snaží bojovat proti kriminalitě.

Podzim: Horké dny v Dublinu

Obdobný problém, který na jaře přinutil Řeky utahovat opasky, na podzim postihl i Irsko. Bývalý evropský hospodářský tygr a současně také infant terrible ratifikace Lisabonské smlouvy se na podzim ohlásil, že se jeho bankovní systém dostal do finanční tísně. Děsíc se řeckého případu nakonec unie sama přesvědčila hrdé Iry, aby ve vlastním zájmu evropskou finanční pomoc přijali.

Otřesená stabilita eura si nicméně žádá aktualizaci smlouvy, jež se bolestně rodila celý loňský rok. Státníci chtějí přepsat Lisabon. Drobná úprava dokumentu má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro země v hospodářských potížích. Případný bankrot některého ze států platících jednotnou evropskou měnou by už neměl dopadnout jen na daňové poplatníky, ale podílet by se na něm měli i soukromí investoři. A ani zde plány nekončí, budoucnost evropské ekonomiky zůstává nejistá.

"Jediná její šance na přežití je pevnější politická unie – velká solidarita od velkých k malým zemím a větší ekonomickou spolupráci. To je cesta dopředu. Buď bude eurozóna stabilnější, nebo nad ní stále bude viset otazník," konstatoval hlavní ekonom investiční společnosti Petercam Peter De Keyzer.

Závěrem: A přece se točí…

Pro Česko ovšem skončil rok 2010 ve vztahu k Evropě a jejím institucím úspěchem. Na začátku prosince padlo rozhodnutí, že administrativní část evropského navigačního systému Galileo bude sídlit v Praze. Jde o vůbec nejdražší unijní projekt, který zatím stál 3,5 miliardy eur, a v rámci evropských agentur se jedná o jednu z nejprestižnějších.

Zdroj: ČT24

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.