Zlomový rozsudek v Guatemale: diktátor dostal za genocidu 80 let

Guatemala - Bývalý guatemalský diktátor José Efrain Ríos Montt byl odsouzen k 80 rokům vězení za genocidu a zločiny proti lidskosti, které spáchal v letech 1982–83 proti místním indiánům. Vzhledem k tomu, že odsouzenému je 86 let, jde fakticky o trest doživotního odnětí svobody. Je to vůbec poprvé na světě, kdy byl bývalý šéf státu odsouzen za genocidu soudem ve své vlastní zemi.

Maximální možný trest v Guatemale je 50 let odnětí svobody. Montt dostal 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti. Dopisovatel stanice BBC považuje rozsudek za historický a za zásadní průlom pro ochranu lidských práv v Latinské Americe.

Monttovi obhájci chtějí dosáhnout zrušení trestu. Tvrdí, že jejich mandant neměl šanci a že bylo předem jasné, že bude odsouzen. Do soudní síně prý přišel se sbaleným kufrem.

Soud se usnesl, že Montt měl podíl na smrti více než 1 700 domorodců viněných z podpory levicových povstaleckých skupin. Montt se dostal k moci pučem v roce 1982 a vydržel v čele Guatemaly 17 měsíců, než byl sám svržen. Masakry se odehrávaly ve třech městech provincie El Quiché na severozápadě země.

  • Efraín Ríos Montt
    Efraín Ríos Montt autor: Luis Echeverria, zdroj: isifa/Xinhua/Sipa USA
  • Guatemalští domorodci sledují proces s bývalým diktátorem
    Guatemalští domorodci sledují proces s bývalým diktátorem autor: SAUL MARTINEZ, zdroj: isifa/EPA

Proces trval dva měsíce a svědčilo v něm několik desítek obětí nebo jejich příbuzných. Žaloba trvala na tom, že nejkrutější masakry se odehrály právě v době, kdy Guatemalu vedl Montt. Zavíral prý oči nad tím, že vojáci indiány znásilňovali, mučili a vypalovali jim příbytky.

José Efraín Ríos Montt před soudem v Guatemale„Nikdy jsem neschválil, nikdy jsem nepodepsal, nikdy jsem nenavrhl, nikdy jsem nenařídil tyto útoky proti lidem, národnostním nebo náboženským skupinám,“ hájil se Ríos Montt. „Nebyl jsem velitel! Byl jsem hlava státu!“ zakřičel v soudní síni.


V soudní síni bylo mnoho příbuzných obětí masakrů, a když soudkyně vynesla verdikt, propukli v jásot a Mayové začali zpívat. Montt propadl panice, když se na něj vrhli fotografové, a žádal soudkyni, aby zjednala klid. Jazmín Barriosová, která předsedala tříčlennému senátu, řekla, že „si byla vědomá, co se děje, avšak nezastavila to, i když mohla“.

Montt obvinění popíral a řekl, že o rozkazech k masakrům nevěděl. Spolu s ním byl souzen bývalý generál José Mauricio Rodríguez Sánchez, který patřil v době Monttovy vlády ke špičkám armády. Soud ho viny zprostil.

Radost guatemalských indiánů po procesu
Radost guatemalských indiánů po procesu

V Guatemale se ale hromadně zabíjelo už před Monttem a i po něm. Občanská válka v této středoamerické zemi různou měrou zuřila od roku 1960 do roku 1996. Podle OSN při ní zemřelo či beze stopy zmizelo přes 200 tisíc lidí, převážně indiánů.