Radičová: Slovensko nese dodnes následky tlusté čáry za komunismem

Bratislava – Za volební podvod politických stran vůči občanům označila slovenská expremiérka Iveta Radičová rozdělení Československa bez předchozího referenda. V nové knize Krajina hrubých čiar (Země tlustých čar), kterou dnes představila v Bratislavě, také kritizovala posledního československého prezidenta Václava Havla za to, že souhlasil s rozpadem Československa a následně přijal funkci českého prezidenta. Za chybu označila Radičová rovněž skutečnost, že Slováci se dosud nevypořádali s představiteli komunistického režimu.

O tak důležité záležitosti, jakou je státoprávní uspořádání, musí rozhodnout občané, píše Radičová s tím, že rozpad federace bez vypsání lidového hlasování dosud ovlivňuje politickou kulturu v Česku i na Slovensku. „Politici si uzurpují rozhodování, na které nemají kompetence ani právo. Bude trvat ještě nějaký čas, než se vrátíme k zásadní otázce, že jsou problémy, o nichž zvolený politik nemůže rozhodovat, a proto se musí obrátit na občany, aby o tom rozhodli oni,“ poznamenala Radičová.

Hlavními architekty rozdělení federace se po volbách konaných v roce 1992 stali tehdejší český premiér Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar. První žena v čele slovenské vlády připomněla, že v průzkumech veřejného mínění se proti rozdělení společného státu tehdy vyslovila většina obyvatel Československa. Politici podle ní neměli mandát rozhodnout bez vyjádření občanů o zániku Československa a že toto rozhodnutí udělali politici, kteří byli „v mnohém reprodukcí bývalého komunistického režimu“.

Radičová: Havel popřel sebe sama

Radičová také kritizovala Havla, který v roce 1992 odstoupil z funkce československého prezidenta a po rozdělení federace se stal českým prezidentem. „Havla si nesmírně vážím. Ale v jistém momentu jako prezident České a Slovenské Federativní Republiky řekl ano rozdělení státu a vzápětí souhlasil s tím, aby byl prezidentem jiného státu. Tento jeho změněný postoj byl důležitým signálem změny názoru v zásadní věci, dokonce až popřením sebe samého,“ uvedla Radičová v knize, která byla sestavena z otázek její bývalé spolupracovnice a novinářky Ľuby Lesné a z expremiérčiných odpovědí.

Na Slovensku přetrvávají důsledky generálního pardonu za minulostí

Za chybu označila Radičová rovněž skutečnost, že Slováci se dosud nevypořádali s představiteli komunistického režimu. „Dodnes máme reprodukovanou ekonomickou oligarchii z bývalých komunistických kádrů a nebylo žádné prověřování majetku, žádné zbavování funkcí. Zapomnělo se na trauma z okupace a na charakter normalizace. Toto všechno prošlo mlčením a nástupem obrodných komunistů do nových funkcí,“ poznamenala Radičová v knize. Tvrdila, že ani slovenská církev na rozdíl od české nezbavila funkcí ty duchovní, kteří spolupracovali s komunistickým režimem.

Důsledky „tlusté čáry“ v podobě generálního pardonu za minulostí prý přetrvávají v zemi do současnosti, tvrdí Radičová. Slovensko je podle ní jediným státem visegrádské čtyřky, které nevyvodilo odpovědnost z příkoří komunistického režimu. „Jedním z hlavních důvodů je ten, že na Slovensku nebyl tak silný organizovaný odpor proti komunistickému režimu jako v Česku,“ soudí Radičová, která po pádu své vlády v roce 2011 a po následných předčasných volbách odešla z vysoké politiky. Vystudovaná socioložka v knize hodnotila vývoj na Slovensku od pádu komunismu v roce 1989 do současnosti.