Praha - Být pirátem v Somálsku je sice výnosné povolání, je to ale taky dost riskantní. Proto je pro některé lepší si na piráta jen hrát a svůj vymyšlený příběh prodávat západním novinářům v bezpečí přístavu. Že se tím dá dobře živit, zjistili čeští filmaři, kteří ve spolupráci s Českou televizí točili v Africe o somálských pirátech dokumentární film. Když se z jejich piráta vyklubal po několika měsících podvodník, zmocnilo se jich zoufalství nad zmařeným dílem. Českým filmařům se ale nakonec podařilo odhalit pozadí somálských falešných pirátů, o kterých neměla světová média dlouho ani tušení. Pro pořad Reportéři ČT s nimi natáčela Aneta Snopová.
Somálský baron Prášil: Aby si vydělal, hrál si na piráta
Útoky pirátů u somálských břehů plnily zpravodajství světových médií. Kvůli nepřehledné politické situaci bylo moře v této oblasti bez jakékoliv ochrany, piráti si mohli dělat, co chtěli. Se svými penězi se uchylovali do sousední Keni, která jim nabízela více možností než zaostalé Somálsko. Do Keni se vypravil i český štáb režiséra Davida Čálka, aby se pokusil zmapovat pozadí tohoto fenoménu.
V Keni za pomoci místních pomocníků našli filmaři několik vhodných mužů s pirátskou minulostí. „Ty piráty nám dodával člověk, který nám dělal fixra, to znamená místní člověk, který zná poměry, dovede se pohybovat v podsvětí, umí jejich řeč, protože Somálci často nemluví anglicky, takže vlastně kontakt nás novinářů nebo dokumentaristů probíhal výhradně přes tohohle člověka,“ uvedl Čálek.
Pirátství se v Adenském zálivu u Afrického rohu rozmohlo v 80. letech 20. století. Původní piráti byli většinou rybáři, kteří chtěli zabránit nelegálnímu rybolovu a přivážení odpadu k pobřeží. V 90. letech se pirátství začalo rozvíjet, lodní společnosti byly ochotné za zajatá plavidla platit výkupné. Jeho výše postupně dosáhla astronomických rozměrů, za zajatou loď piráti inkasovali miliony dolarů.
Nejvíce je zaujal mladík jménem Hasan. „Jeho příběh byl opravdu dojemný, byl to příjemný chlapec. Když byl mladý, přišel o matku a jako sirotek se dal k pirátům. Pomáhal jim, sice nebyl aktivní, že by fungoval se zbraněmi, ale pomáhal při těch pirátských útocích,“ popsal Hasanovu údajnou minulost Čálek.
Český štáb natáčel v Keni několik měsíců. V průběhu natáčení ale filmaři začali mít pochybnosti, zda historky, které jim a ostatním novinářům z celého světa místní vypráví, jsou pravdivé. „V průběhu toho prvního měsíce natáčení jsme zjistili, že zřejmě Hasan nebyl nikdy na moři, nikdy nebyl pirátem a možná nikdy nebyl ani v Somálsku,“ řekl režisér.
Aby měli jistotu, pozvali čeští filmaři na natáčení somálského kameramana Ahmeda, který si měl s jejich hrdinou promluvit. Svému krajanovi se Hasan bez okolků svěřil, že novináře vodí za nos. Když Hasan viděl dalšího Somálce Ahmeda, myslel si, že je s ním na stejné lodi, a tak mu víceméně hned při přivítání vyklopil: „Hele, ty jsi taky přijel hrát bělochům divadlo? Taky trošičku tady dělat komedii?“
Zadržení somálských pirátů
Filmaři byli šokovaní a v první chvíli si mysleli, že veškerý natočený materiál přijde vniveč. Nakonec se ale rozhodli v natáčení pokračovat a zjistit, jak to vlastně se somálskými piráty, kteří svými historkami zásobují západní média, doopravdy je.
„Zjistili jsme, že ten případ Hasana není zdaleka ojedinělý, že tam je celá síť falešných pirátů, kteří spolupracují s novináři,“ řekl Čálek.
Falešní piráti se podle zjištění českých dokumentaristů objevili například v magazínu Time nebo v dokumentu dánské televize. „Somálci jsou uprchlíci, asi nemají moc co do pusy, tak si přivydělávají na naivitě západních novinářů,“ myslí si Čálek. „Potřeboval jsem peníze, řekli mi 'jdi a zahraj jim divadlo',“ potvrzuje jeho slova falešný pirát Hasan.
Povolání: falešný pirát v Somálsku (zdroj: ČT24)
Ukradená reportáž
O odhalení českých dokumentaristů se brzy dozvěděl Jamal Osman, novinář televize Channel 4 specializující se na Afriku, a hned o něm chtěl natočit reportáž. Čeští filmaři s natáčením souhlasili bez nějakých dalších podmínek či smluv. Přesto je překvapilo, když uviděli reportáž, v níž Osman vydával jejich zjištění za vlastní objev. "Když jsem viděl tu reportáž, měl jsem takový pocit, že někdo udělal ohňostroj za naše peníze. A ani se neobtěžoval to zmínit, že jsme byli my tím zdrojem, odkud ty informace má. Považuje se to za slušnost i v novinářském světě,“ popsal své zklamání Čálek. Svůj dokument ale i tak tvůrci dokončují a doufají, že si své diváky také najde.