Zemřel argentinský diktátor Videla – tyran a únosce dětí

Buenos Aires  Ve věku 87 let dnes zemřel bývalý argentinský diktátor Jorge Videla. Zemřel přirozenou smrtí na sešlost stářím ve své cele ve věznici Marcos Paz nedaleko Buenos Aires, kde si odpykával doživotní trest za podíl na únosech, mučeních a vraždách během vojenské diktatury, kterou v zemi nastolil po převratu v březnu 1976.

Vojenská junta vládla od roku 1976 do roku 1981. Za tu dobu režim potíral své odpůrce, údajně bylo zavražděno nebo zmizelo až 30 tisíc lidí. Videla byl u moci několik let. Původně vrchní velitel pozemních sil se po převratu stal prezidentem, rozpustil parlament, zakázal činnost politických stran i odborů a zbavil funkcí všechny guvernéry. Svržená prezidentka María Isabela Perónová a členové její vlády byli zatčeni a odsouzeni.

Generál Videla byl na doživotí odsouzen už v roce 1985, dostal ale později milost. Za zločiny proti lidskosti byl pak odsouzen ještě několikrát a odpykával si řadu vysokých trestů včetně doživotí. Naposledy ho loni v červenci poslal argentinský soud do vězení na 50 let. Podle soudu měl na svědomí sestavení plánu systematického unášení dětí politických odpůrců. Videla a další představitelé junty se snažili zlikvidovat všechny stopy po levicové gerile, kterou považovali za hrozbu pro budoucnost Argentiny. Ženám zadržovaným kvůli protistátním deliktům proto ihned po porodu odebírali děti a předávali je k výchově vojákům nebo jejich příbuzným. Celkem takto přemístili na 500 dětí.

Argentinský bojovník za lidská práva a nositel Nobelovy ceny za mír Adolfo Pérez Esquivel:

„Strávil život působením velkých škod, které poznamenaly život této země. Jeho smrt ukončila jeho fyzickou přítomnost, ale nikoli to, co této zemi způsobil.“


Videla takzvanou „špinavou válku“ obhajuje, prý chtěl zemi ochránit před terorismem. K odpovědnosti za zločiny se diktátor přiznal, soudní proces ale označil za odplatu tehdejších poražených, kteří nyní zastávají posty ve vládě.

Bývalý voják z povolání Jorge Rafael Videla Redondo se narodil 2. srpna 1925 na předměstí Buenos Aires. V roce 1975 byl jmenován vrchním velitelem pozemních sil a jeho převratem 24. března 1976 začala nejdelší a nejhrůznější z argentinských diktatur. Od té chvíle až do roku 1981 se Videla stal de facto „prezidentem Argentiny.“ Své odpůrce, zejména přívržence levice - intelektuály, politiky i studenty - krutě pronásledoval. Poté zavedl tvrdou cenzuru, Perónová a členové její vlády byli zatčeni a odsouzeni. Všechny orgány státní správy se dostaly pod přímou kontrolu armády a v zemi se rozpoutala vlna teroru.

Video Telefonát Martina Reye
video

Telefonát Martina Reye

V roce 1983 po obnovení demokracie v Argentině byl Videla postaven před soud a v procesu s devíti vysokými důstojníky v roce 1985 odsouzen na doživotí za prokázanou vinu na mučení osob a porušování lidských práv v dobách jeho vlády. V říjnu 1989 tehdejší prezident Carlos Menem udělil milost všem obviněným v procesu z roku 1985, na jejímž základě Videlu propustili z vězení. Deset let strávil v domácím vězení a v dubnu 2007 federální soud zrušil Menemovu amnestii jako neústavní, a umožnil tak nové stíhání Videly. Od října 2008 byl Videla ve vojenském vězení, další soud mu v roce 2010 dal doživotí za zavraždění 31 politických vězňů a další zločiny proti lidskosti.

Videlova hrůzovláda přinesla do mezinárodního slovníku dva výrazy. Jedním je zmizelí, jenž se začal používat pro unesené a vražděné levicové odpůrce junty, a druhým špinavá válka, který charakterizuje vražedný postup vojenské vlády vůči levicové opozici.