Zahraniční tisk k Putnovi: Bitva o demokracii, nebo spojenectví s církví?

Berlín/Bratislava – Odmítnutí prezidenta Miloše Zemana jmenovat literárního historika Martina C. Putnu profesorem zaujalo i zahraniční tisk. Berlínský deník TAZ hodnotí prezidentův krok jako další pokus o rozšíření vlastní moci. Na rozdíl od sporu o velvyslance, kde jde podle TAZ spíše o soupeření dvou alfa samců, kauzu Putna mnozí podle listu vnímají jako vyhlášení války demokratickým principům v Česku. Slovenský deník Sme zase vnímá Zemanovo rozhodnutí jako vznik spojenectví s církví.

TAZ: Zeman až na hranici svých pravomocí

List připomíná, že na stranu literárního historika se postavila opoziční sociální demokracie i vládní strany včetně Schwarzenberga, který se Zemanem už několik týdnů vede boj o jmenování některých velvyslanců. „Zatímco bitva o posty velvyslanců se zatím jeví jako spor dvou alfa samců, Zemanův zásah do jmenování profesorů mnozí považují za vyhlášení války české demokracii,“ zdůrazňuje TAZ. 

  • „Miloš Zeman je v úřadu českého prezidenta zhruba deset týdnů. Jeho styl zavdává stále více důvodů k obavám, že osmašedesátiletý politik chce svou zemi přebudovat z parlamentní na prezidentskou demokracii. Tak jako pes, který zvedá svou nohu, aby si označkoval své území, jde Zeman až na hranice svých prezidentských pravomocí,“ soudí berlínský levicový deník. 

Jde o spojenectví s katolickou církví, které „neposlušný“ Putna leží v žaludku?

Slovenský deník Sme vidí v Zemanově kroku zárodky spojenectví prezidenta s katolickou církví, které Putna kvůli svým názorům už dlouhou dobu leží v žaludku. „Spojenectví s církví, které od nikoli právě věřícího (Václava) Klause přebírá ateista Zeman, je mocenským paktem. Jeho účastníky spojuje pouze snaha o maximalizaci vlivu, o trestání kritiků a zejména představa, že mají právo mocensky určit, které názory a postoje jsou přípustné a podporované a které naopak je třeba potlačovat, ačkoli nikoho neohrožují,“ poznamenal deník.

  • List píše, že odmítavý postoj Zemana k udělení profesorského titulu Putnovi katolická církev podpořila. „Její většině leží katolík Putna v žaludku už dvacet let, nikoli kvůli sexuální orientaci, ale pro neposlušnost a buřičské názory,“ tvrdí deník. 

Zemanovi podle jeho mluvčí minulý týden za postoj ke jmenování Putny profesorem poděkoval opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. Ten ovšem později internetovému magazínu Christnet.cz sdělil, že případné jmenování Putny profesorem se mu nelíbí, což také řekl prezidentovi, ale že plně respektuje krok Univerzity Karlovy, která Putnu navrhla. 

  • Podle Sme rozhodovat o udělení titulu profesora náleží akademickým orgánům. „Feudální přežitky jako prezidentův podpis pod profesurou jsou jen ozdobným doplňkem jmenovací listiny. Alespoň v demokratickém, svobodném státě, jehož podmínkou jsou i akademické svobody,“ zdůraznil komentátor. 

Zeman odmítl jmenovat Putnu profesorem, aniž veřejně uvedl důvod. Toto rozhodnutí hlavy státu vyvolalo pobouření akademické obce, studentů i politiků. V pondělí prezident uvedl, že respektuje sexuální orientaci akademika, ale že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil v Praze na pochodu homosexuálů.