Europarlament nedoporučil Klausovu výjimku k Lisabonské smlouvě

Štrasburk - Evropský parlament doporučil členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k Lisabonské smlouvě, kterou si vymohl Václav Klaus v době, kdy byl českým prezidentem. Ve schvalovacím procesu má Evropský parlament jen konzultační úlohu. Premiér Petr Nečas uvedl, že vláda nemá v úmyslu od prosazení protokolu ustupovat.

Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff. Získal podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS.

Vláda od prosazení výjimky neustoupí

Podle Nečase vláda nezvažuje, že by se záměru přijmout protokol vzdala, „protože dohody se mají plnit“. Připomněl, že hlasování EP „má jen doporučující charakter, rozhodovat budou národní parlamenty“. Protokol byl součástí širší politické dohody, která nakonec umožnila přijetí Lisabonské smlouvy, řekl Nečas. „Jsme přesvědčeni že dohody … se nemají porušovat ve chvíli, kdy je to pro mě výhodné nebo když to není nezbytné,“ řekl.

Klaus vznesl požadavek na výjimku k Lisabonské smlouvě související s uplatňováním Listiny základních práv EU v říjnu 2009. Obával se prolomení  tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.

Český prezident poté jako představitel poslední unijní země završil ratifikaci takzvané Lisabonské smlouvy, která upravuje pravidla fungování EU a mimo jiné zakotvuje závaznost listiny základních práv. Podobně jako v případě Británie a Polska má výjimkou také Česko získat ujištění, že listina základních práv nemůže posloužit pro revizi čistě vnitrostátních předpisů.

Europarlament se také rozhodl nesvolávat speciální konvent, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.

Ohlasy europoslanců:


  • „Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie,“ upozornila europoslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD).
  • „Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat,“ reagoval lídr europoslanců ODS Jan Zahradil.
  • Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se
    europarlament rozhodoval pod vlivem „nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí“.
  • „Odmítnutím této klauzule jsme zahnali velké nacionalistické strašidlo, a to díky společnému nasazení sudetoněmeckých, českých a ostatních evropských politiků. Lidská práva jsou nedělitelná, nacionalismus a bezpráví musí být překonány,“ uvítal rozhodnutí předák sudetských Němců a zároveň europoslanec za Křesťanskosociální unii (CSU) Bernd Posselt.

- Listina základních práv EU (též nazývá Charta základních práv EU) byla přijata původně jako nezávazný dokument na summitu EU v Nice v prosinci 2000. Lisabonská smlouva, platná od prosince 2009, ale zakotvuje její právní závaznost.

- Lisabonská smlouva vznikla kvůli dalšímu rozšíření EU a zefektivnění fungování unie (mimo jiné dále zúžila okruh oblastí, v nichž je nutné jednomyslné hlasování). EU touto smlouvou také získala svého prvního prezidenta a ministryni zahraničí a získala právní subjektivitu (předtím bylo unijní právo legislativou Evropského společenství.) 

- Takzvanou výjimku z Listiny základních práv EU si vyjednalo i Polsko a Británie. Obě tyto země si ji ale na rozdíl od ČR stihly nechat zakotvit již do samotné Lisabonské smlouvy jako protokoly.

- Výjimka pro Británii a Polsko má podobu protokolu s ujištěním, že uplatňování listiny základních práv je omezeno jen na unijní právo, tedy že listina nemůže sloužit jako základ pro revizi čistě vnitrostátních předpisů. Stejný model má platit v případě Česka.

- ČR má zatím v Lisabonské smlouvě pouze nezávazné prohlášení a požadovanou výjimku by měla dostat až na základě samostatného protokolu. Jeho schvalování se předpokládalo již spolu s přístupovou smlouvou Chorvatska loni, česká vláda ale od tohoto nápadu ustoupila. Proces se totiž zadrhl i proto, že výjimku odmítá opoziční ČSSD, která má většinu v Senátu.