Itálie se vrací k mafiánským kauzám temných devadesátých let

Palermo – Soudní proces, který dnes začal v sicilském Palermu, by měl objasnit případy nezákonného vyjednávání mezi představiteli italského státu a sicilskou mafií. K tomu docházelo hlavně v devadesátých letech, státní instituce mafii nejvíce ustupovaly po vraždě soudce Giovanniho Falconeho v roce 1992. Ústupky státu byly vedeny strachem, aby nedocházelo k dalším atentátům. První slyšení bylo ale dnes odročeno na pátek.

Soud se bude zabývat zejména vyjednáváním státních institucí s mafiány, které následovalo po útoku na prokurátory Giovanniho Falconeho a Paola Borsellina v roce 1992. Objasnit by měl, jestli atentáty mafiánů měly opravdu zabránit razantnějšímu postupu státu proti mafii a jestli dva mafií zavraždění soudci opravdu zůstali ve svém boji proti sicilské mafii osamoceni.

Vyjednávání státu bylo vedeno z obavy, aby nedocházelo k dalším atentátům

Vyjednávání, které mělo zabránit dalším útokům, nakonec vyústilo v dohodu, podle které byly zmírněny podmínky věznění více než 300 členů mafie a některým odsouzeným byly rovněž sníženy tresty. Ústupky vlády se týkaly hlavně článku 41 bis, který měl zajistit kompletní izolaci mafiánů od okolního světa. V devadesátých letech byli dopadení členové mafie umisťováni do zvláštních věznic s přísným režimem, omezenými návštěvami a celkově minimalizovaným kontaktem s vnějším světem.

Video Rozhovor s Josefem Kašparem
video

Rozhovor s Josefem Kašparem

Po atentátech na soudce Falconeho a Borsellina mafie částečně dosáhla svého a podmínky detence byly zmírněny. Ani to ale mafii nestačilo, následujícími atentáty na historické památky chtěla dokázat, že je schopna zničit v podstatě cokoli. Podmínky věznění členů mafie jsou dnes o něco méně přísné, přesto hlavně levicové strany a některé mezinárodní organizace stále usilují o jejich zmírnění.

Dnešní mafie už se nevěnuje vyhrožování a získávání výpalného od drobných podnikatelů, přesto ovládá obrovské finanční toky. „Mafie bílých límečků“ se zaměřuje na velké státní zakázky, hlavně ve zdravotnictví a v oblasti obnovitelných zdrojů energie, věnuje se i obchodu s drogami ve velkém. Význam mafie znovu vzrostl v době krize, kdy banky nemohou poskytovat tolik půjček, a podnikatelé si tak půjčují právě od mafie.


Jako svědek by mohl předstoupit i prezident Giorgio Napolitano

Soudní řízení objasňující dohody mafie se státní mocí, ale i vraždy a vydírání, bude velice složité, před soudem vystoupí 178 svědků a mezi deseti obžalovanými jsou jak představitelé státu, tak i členové sicilské mafie, kteří jsou ve vězení už delší dobu. Na lavici obžalovaných usedlo celkem deset lidí, včetně bývalého ministra vnitra Nicoly Mancina a vězněného mafiánského bosse Salvatora Riiny. Jedním z obžalovaných je pak i bývalý senátor a spoluzakladatel Berlusconiho strany Vzhůru, Itálie Marcello Dell˙Utri.

Exministr Mancino čelí obžalobě z křivého svědectví. „Bojoval jsem proti mafii, nemohu být souzen po boku mafiánských bossů,“ uvedl během svého dnešního příchodu k soudu Nicola Mancino a dodal, že jeho právníci budou požadovat zrušení procesu.


Velkou pozornost vzbuzuje také řada prominentních svědků, předvolán byl dokonce i současný italský prezident Giorgio Napolitano, ale i jeho předchůdce Carlo Azeglio Ciampi, expremiér Giuliano Amato či bývalý předseda italského parlamentu Luciano Violante. Současný prezident by měl v procesu svědčit proti bývalému ministru vnitra Mancinovi, původně měly jako důkaz sloužit nahrávky telefonických hovorů prezidenta s Mancinem, ty byly ale z rozhodnutí nejvyššího soudu zničeny. Předvolání prezidenta jako svědka ale není podle italských zákonů problém, proto je pravděpodobné, že prezident nakonec před soudem svědčit bude.

Soudce Borsellino tušil, že na něj bude spáchán atentát

Jako důkaz by mohly sloužit i výpovědi soudce Borsellina, který těsně před svým zavražděním informoval svou rodinu a nejbližší spolupracovníky, že očekává, že na něj bude spáchán atentát, protože jeho neústupný postoj je překážkou při vyjednávání státu s mafií. Přestože Borsellino nebyl jediný, kdo o vyjednávání státních úředníků s mafií veřejně promluvil, jde většinou jen o nepřímé výpovědi a některé písemné důkazy naopak v průběhu vyšetřování zmizely. Proces se koná v opevněné soudní síni v areálu palermské věznice Ucciardone a provázejí ho rozsáhlá bezpečnostní opatření. „Jisté je, že pokud by to jednání bylo potvrzeno, jednalo by se o zradu na italské ústavě a tresty by byly velmi vysoké,“ uvedl redaktor RAI Italia Josef Kašpar.

Pamětní deska soudců Falconeho a Borsellina.Italský vyšetřující soudce Giovanni Falcone, zarputilý bojovník proti mafii, zahynul spolu se svou manželkou a třemi členy ochranky 23. května 1992 při výbuchu nálože nastražené na dálnici u sicilského Palerma. Organizátorem atentátu byl Salvator Riina, přezdívaný Bestie. Ten byl zatčen v lednu 1993 a v září 1997 spolu s dalšími 24 příslušníky italské mafie odsouzen na doživotí. Falcone se boji proti italské mafii věnoval již od konce 70. let, první velký úspěch zaznamenal v roce 1980, kdy palermský prokurátor Gaetano Costa podepsal příkaz vzít do vazby 55 členů mafie. V roce 1984 Falcone přesvědčil jednoho z nejvýše postavených členů mafie Tommasa Buscettu, aby spolupracoval s vyšetřovateli. Díky tomuto významnému kroku bylo v roce 1986 obžalováno 475 osob. V prosinci 1987 se především díky Falconovi uskutečnil první velký proces, maxiproces, při němž bylo odsouzeno 338 příslušníků mafie. O rok později následovaly další dva maxiprocesy, kde bylo obžalováno více než 160 osob. Neústupnost a odhodlanost se však tomuto významnému soudci staly osudné.