Byl to naivní čin s dobrým úmyslem, hájí advokáti Manninga

Fort Meade (USA) – U vojenského soudu na základně Fort Meade v Marylandu začal proces s 25letým americkým vojínem Bradleym Manningem. Je obviněn, že předal tajné vojenské a diplomatické dokumenty serveru WikiLeaks. Prokuratura už dříve oznámila, že nebude požadovat trest smrti, vojákovi nicméně hrozí doživotí. Proces by měl trvat nejméně do srpna - obžaloba chce totiž vyslechnout víc než stovku svědků. Manningův obhájce označil čin svého klienta za mladickou naivitu vedenou dobrým úmyslem.

Před vojenskou soudkyní Denise Lindovou se Manning naposledy objevil v únoru během předběžného slyšení. Tehdy trval na své nevině, pokud jde o nejvážnější bod obžaloby, tedy spiknutí s nepřítelem. Přiznal vinu v deseti z celkem 22 bodů, z nichž jej vojenská prokuratura obviňuje. Jde o méně závažné skutky, které mu v součtu mohou vynést až 20 let za mřížemi. Patří mezi ně obvinění, že se nelegálně zmocnil tajných vládních informací, umožnil jejich únik na veřejnost a napomohl k vyzrazení obsahu dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu a tajných depeší americké diplomacie.

Mladý a naivní…

Vojenský prokurátor Joe Morrow dnes před soudem uvedl, že Manning systematicky shromažďoval statisíce dokumentů z tajných databází, které poté vypustil na internet, a tím umožnil jejich získání nepřítelem. „Tento případ je o tom, co se stane, když se arogance potká s přístupem k citlivým informacím,“ prohlásil Morrow. Prokuratura se snaží dokázat, že vojín poskytnutím diplomatických depeší a materiálů z konfliktů v Afghánistánu a Iráku pomohl nepříteli.

Manningův obhájce David Coombs v úvodní řeči označil obžalovaného za „mladého, naivního, ale s dobrými úmysly“. Podle něj se Manning snažil upozornit na to, že depeše amerických diplomatů dokazují, že USA ve vztahu k ostatním zemím nejednají vždy zcela správně. „Věřil, že když bude mít veřejnost přístup k těm depeším, stane se svět lepším místem,“ uvedl obhájce.  

Manning čekal na soud už tři roky - od té doby, kdy ho přímo ve službě v Iráku zatkla vojenská policie. Vynesení dokumentů přiznal - udělal to prý proto, aby vyvolal debatu o způsobu, jakým Amerika vede války. Po celém světě si získal značnou popularitu a stovky jeho příznivců demonstrovaly před soudem už o víkendu.