Erdoğan: Ruce, které lidé vztáhli na policii, musejí být zlomeny

Istanbul - Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan po návratu ze zahraniční cesty do Istanbulu tvrdě odsoudil protivládní demonstranty. „Ruce, které lidé vztáhli na policii, musejí být zlomeny,“ řekl na letišti davu 10 tisíc příznivců s tím, že protesty jsou na hraně zákona a musejí okamžitě přestat. Situace v Turecku je dnes prozatím relativně klidná, nejsou hlášeny ani žádné střety mezi demonstranty a policií. Evropská unie požaduje, aby vláda v Ankaře brutální policejní zásahy prošetřila. Podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho jsou pokojné demonstrace legitimní formou vyjádření názoru a v demokracii by se neměly potlačovat.

Erdoğan se vrátil ze čtyřdenní návštěvy v severní Africe. Na letišti se pozdravil se stoupenci a aktivisty vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Lidé mávali tureckými vlajkami a skandovali heslo „Tayyipe, zemřeme pro tebe!“.

Při protestech zemřeli už tři lidé a 4 000 dalších byly zraněny. Podle tureckého tisku zadržují úřady desítky lidí, včetně 11 cizinců. Češi mezi zadrženými nejsou. Podle velvyslanectví ČR v Ankaře většina českých turistů směřuje do středomořských letovisek na jihu Turecka, kam se protesty zatím nerozšířily.

Premiér zaujal vůči opozici bojovné stanovisko. „Tyto protesty, které se zvrhly ve vandalismus a totální bezpráví, se pohybují na hraně zákona a musejí bezodkladně přestat. (…) Ruce, které lidé vztáhli na policii, musejí být zlomeny,“ řekl za souhlasného pokřiku shromážděných s tím, že „brutalitě“ demonstrantů neustoupí, protože si ho Turci zvolili v demokratických volbách. „Tvrdí se, že prý jsem premiérem jen padesáti procent. Není to pravda. Sloužíme všem 76 milionům Turků od východu na západ,“ uvedl Erdoğan s odkazem na výsledky voleb z roku 2011, v nichž získal polovinu všech voličských hlasů.  

Erdoğan připustil, že policie proti demonstrantům použila tvrdé prostředky, podle něj ale oprávněně. Své příznivce vyzval ke klidu. „Zachovejte klid, zodpovědnost a zdravý rozum. Teď se všichni rozejdeme domů,“ prohlásil předseda vlády, jemuž stála po boku manželka a skupina ministrů jeho vlády.  

Desetitisíce lidí tou dobou na centrálním istanbulském Taksimském náměstí provolávaly Erdoğanovi hanbu. Účastníci mohutných protivládních demonstrací, které tureckými městy zmítají už týden, požadují Erdoğanovu rezignaci, demisi policejních šéfů Istanbulu a Ankary, propuštění zadržených a záruky svobody slova a shromažďování.

Erdoğan: Demonstranti jsou přisluhovači teroristů

Premiér těsně před příletem do vlasti označil demonstrující davy za přisluhovače teroristů. Ještě před odletem z Tunisu prohlásil, že vláda neustoupí od stavebních projektů v centru Istanbulu, kvůli nimž protesty původně začaly. Prohlásil, že demonstranti se nechali zmanipulovat teroristickými skupinami a kritizoval osoby, které se zapojily do násilností.

Na Taksimském náměstí se ve čtvrtek podle svědků sešlo až 100 tisíc lidí. Podle agentury Reuters jde o pestrou směsici demonstrantů od levicových radikálů přes nacionalisty, sekulární Turky až po ochránce životního prostředí.

Erdoğan navzdory protestům zůstává daleko nejoblíbenějším tureckým politikem, zejména na konzervativním venkově. Jeho AKP při posledních třech volbách získávala stále větší počet hlasů a parlament nyní ovládá ze dvou třetin. Erdoğan je považován za neústupného politika, který nemá v úmyslu odejít. Nemá žádného zdatného soka uvnitř své strany ani mimo ni, napsala agentura Reuters.

EU chce, aby Turecko vyšetřilo zákroky policie při demonstracích

Evropská unie požaduje, aby turecká vláda prošetřila policejní zásahy proti demonstrantům. Podle eurokomisaře Füleho jsou pokojné demonstrace legitimní formou vyjádření názoru a v demokracii by se neměly potlačovat. 

Policie při masových protestech použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Füle dnes v Istanbulu řekl, že v demokracii nemá policejní brutalita místo a lidé mají právo vyjádřit svůj názor. Turecký premiér Erdoğan ale jakoukoli kritiku odmítl a obvinil EU z používání dvojího metru. Podle něj policisté v Evropě i USA při potlačování demonstrací zasahují podobným způsobem a dokonce v evropských zemích by prý proti podobným protestům zakročili i tvrději.

IHT o nepřímé cenzuře v Turecku

Podle Erdoğana za současnou vlnu masových protestů může do jisté míry Twitter, kde se prý objevily zcela lživé zprávy - třeba o velkém počtu mrtvých. Jeho odpůrci ale namítají, že rozšíření fám na internetu je pouze důsledkem toho, že velká média o demonstracích zprvu informovala jen velmi kuse a nedůsledně, píše americký deník International Herald Tribune.

Ve chvíli, kdy turečtí demonstranti obsadili ulice Istanbulu a dalších měst a čelili bezpečnostním složkám útočícím slzným plynem, gumovými projektily a vodními děly, se totiž většina televizních stanic v Turecku držela programu. Na obrazovkách běžely přírodopisné dokumenty, pořady o vaření nebo soutěž krásy. Lidé, kteří se chtěli dozvědět, co se děje, se proto zprvu museli uchýlit na sociální sítě. Teď média obviňují, že se o protestech bála informovat.

Ve středu agentura Anatolia vydala zprávu, že policie zadržela 25 lidí kvůli podezření, že používali Twitter k podněcování násilí. Tento krok znovu připomněl antipatie, které k internetovým komunitním sítím chová tamní premiér Erdoğan: v neděli je dokonce nazval „největším ohrožením společnosti“. „Jistě, Twitter má svou temnou stránku,“ připouští profesor Asli Tunç, který se médiím věnuje na istanbulské univerzitě Bilgi. „Pokud by však velká média lépe dělala svou práci, bylo by takových věcí méně,“ citoval jej americký deník The International Herald Tribune.

O minulém víkendu kvůli tomu řada demonstrantů zaměřila svůj hněv právě na mediální organizace. V neděli se stovky rozčilených lidí sešly před sídlem televizní stanice HaberTürk, v pondělí se protestovalo před další stanicí NTV. V úterý se pak ředitel společnosti Doguş Media Group, která NTV vlastní, divákům omluvil za nedostatečné krytí událostí.

I když je Turecko demokratickou zemí, existuje tam i dlouhá tradice potlačování svobody slova, a to jak na internetu, tak v médiích. Podle indexu svobody médií, který pravidelně zveřejňuje organizace Reportéři bez hranic, je Turecko na chvostu žebříčku zemí hodnocených podle míry svobody informací - nyní figuruje na 154. místě ze 179 hodnocených států.

V letech 2007 až 2010 například úřady opakovaně zablokovaly stránku YouTube kvůli videím, která údajně urážela prvního tureckého prezidenta Mustafu Kemala Atatürka. V posledních letech skončily desítky novinářů ve vězení kvůli obviněním z podpory terorismu, která spočívá například v tom, že udělali rozhovor s některým z kurdských separatistů.

Analytici upozorňují, že nepřímá cenzura je masově rozšířená a média pracují v atmosféře strachu. Velké množství tureckých novin a televizí vlastní konglomeráty, jež podnikají i v dalších oblastech, třeba ve stavebnictví. Vládní zakázky jsou pro ně důležitým zdrojem příjmů.

Vydáno pod