Za únikem informací o sledování lidí stojí bývalý technik CIA

Washington/Londýn - Za únikem informací týkajících se sledování lidí v rámci tajného amerického protiteroristického programu stojí 29letý Edward Snowden. Oznámil to britský deník The Guardian. Snowden pracoval jako technik pro americkou tajnou službu CIA a nyní byl zaměstnán u jednoho z dodavatelů pro Národní agenturu pro bezpečnost (NSA). Identitu zdroje britský deník odhalil na Snowdenovu žádost. Spojené státy žádají řádné vyšetření případu zaměřené mimo jiné i na žurnalisty.

Od chvíle, kdy se Snowden rozhodl, že s informacemi půjde ven, byl odhodlaný neschovávat se za anonymitu. „Neměl jsem v úmyslu skrývat, kdo jsem, protože vím, že jsem neudělal nic špatného,“ uvedl muž, který je nyní v Hongkongu na čínském území a zamýšlí požádat o azyl například na Islandu.

Když Snowden médiím (informace tento týden zveřejnil i americký deník The Washington Post) zaslal první část dokumentů, poznamenal: „Vím, že budu muset za své činy trpět.“ Jak ale dodal, bude spokojený, když se tyto informace dostanou alespoň na okamžik na veřejnost.

I když nechtěl zůstat anonymní, pozornosti médií se chce vyhnout. „Nechci žádnou pozornost veřejnosti. Tento příběh není o mně, ale o tom, co dělá americká vláda,“ uvedl Snowden.

Společnosti zapojené do programu PRISMMateriály, které Snowden médiím předal, informují o tajném protiteroristickém programu, který nese krycí název PRISM. V jeho rámci získávají americká Národní agentura pro bezpečnost a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků.


Následků toho, že se jeho jméno dozví veřejnost, se Snowden nebojí. Jediné, čeho se obává, je, že se budou úřady snažit odvést pozornost od informací, které zveřejnil. „Vím, že mě vláda bude démonizovat,“ říká Američan. Co stálo za motivem jeho činu? „Chtěl jsem informovat veřejnost o tom, co se jejím jménem a proti ní děje,“ vysvětluje mladý muž, který si ještě donedávna žil spokojený život s vysokým platem a se svou přítelkyní na Havaji. „To všechno jsem ochotný obětovat, protože s čistým svědomím nemohu dovolit americké vládě ničit tímto sledováním soukromí, svobodu internetu a základní práva lidí po celém světě,“ dodal Snowden.

Ještě před třemi týdny si muž v kanceláři NSA na Havaji okopíroval poslední dokumenty, které chtěl zveřejnit. Poté svému zaměstnavateli oznámil, že bude pár týdnů pryč, a to samé sdělil i přítelkyni. 20. května odletěl do Hongkongu. Toto čínské velkoměsto si údajně vybral kvůli tomu, že „nepodlehne diktátu americké vlády“.

Jak sám ale přiznává, jeho vyhlídky do budoucnosti nejsou nadějné. „Všechny možnosti jsou špatné,“ říká Snowden. Američané budou nejspíš žádat Čínu o jeho vydání, nebo ho Peking sám vyhostí poté, co se od něj bude snažit získat nějaké informace vzhledem k tomu, že pracoval pro tajné služby. „Vím, že s obavami, že si pro mě přijdou, budu muset žít celý život,“ dodává mladý Američan.

USA žádají řádné vyšetření

NSA už oficiálně požádala o vyšetření úniku informací. „Bylo podáno trestní oznámení,“ uvedl Shawn Turner, mluvčí úřadu ředitele amerických výzvědných služeb. Vyšetřování by se mimo jiné mělo zaměřit i na americký deník The Washington Post a britský list The Guardian, které tuto skutečnost odhalily ve čtvrtek ve svých článcích.

Šéf rozvědky kritizoval odhalení projektu

Ředitel amerických výzvědných služeb James Clapper čerstvě vyzrazený protiteroristický program v sobotu obhajoval. Řekl, že tento program je legální, byl schválen Kongresem, spadá pod přísný soudní dozor a není zaměřen na americké občany. Clapper zároveň ostře kritizoval „lehkomyslné odhalení“ projektu PRISM. „Minulý týden jsme byli svědky lehkomyslného odhalení tajných opatření, jejichž cílem je zajistit bezpečnost Američanů,“ uvedl Clapper v prohlášení. Nedávné novinářské články vyvolaly o projektu „mylný dojem“, dodal.

Clapperovo prohlášení je podle agentury Reuters vzácným veřejným přiznáním, že americké tajné služby získávají od webových společností údaje o soukromých osobách.

Vláda ale může podle Clappera vybrat někoho jako terč sledování na internetu, pouze „pokud má rozvědka pro sběr dat náležitý důvod“. Tyto důvody zahrnují terorismus, šíření zbraní a kybernetické hrozby, konstatoval Clapper. Navíc se musí jednat o zahraniční cíl, o němž je známo, že se nachází mimo území USA. Rozvědka si nesmí záměrně vzít za cíl žádného amerického občana ani žádnou osobu, o níž se ví, že je na území Spojených států.

Podle Clappera program probíhá s vědomím poskytovatelů internetových služeb. Byly do něj údajně zapojeny globální společnosti Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, PalTalk, AOL, Skype, YouTube a Apple. Ty však tvrdí, že dobrovolně žádná data uživatelů neposkytují.