Gauck k 60. výročí povstání v NDR: I Němci se umějí postavit diktatuře

Berlín – Jako skutečné lidové povstání za demokracii a právo označil německý prezident Joachim Gauck protikomunistické bouře, které před 60 lety zachvátily bývalou Německou demokratickou republiku. V projevu před poslanci Spolkového sněmu prezident připomněl, že povstání v NDR v roce 1953 stálo na začátku demokratizačního procesu ve střední Evropě, jehož součástí bylo i pražské jaro 1968. Posteskl si však, že Němci si tento významný historický mezník nepřipomínají tak jako Češi obrodné dění na konci 60. let.

Prezident v projevu uvedl, že protirežimní hnutí ve východním Německu 1953, v Maďarsku a Polsku o tři roky později i pražské jaro 1968 skončily neúspěchem. „Nemůžeme ale to, co vypadá jako řetězec porážek, interpretovat také jako vývojový proces národů ve střední Evropě vedoucí ke svobodě, demokracii a právu?“ prohlásil Gauck, který byl jako třináctiletý očitým svědkem událostí před 60 lety a později se stal čelným bojovníkem za občanská práva v NDR.

Východoněmecké povstání v červnu 1953Impulzem pro vypuknutí bouří v NDR v roce 1953 bylo zhoršování životních a pracovních podmínek východních Němců během budování socialismu. Podle historických pramenů se do červnových demonstrací zapojilo na milion lidí ve více než 700 východoněmeckých městech. Nepokoje potlačil až zásah sovětských tanků. Povstání si vyžádalo 55 mrtvých, mezi nimi na dvě desítky popravených. Krátce před událostmi v NDR se odehrály protirežimní bouře také v Plzni v souvislosti s měnovou reformou, která byla v Československu přijata koncem května 1953.


Němci by se podle něj neměli bát říct, že stáli na začátku tohoto procesu a dokázali, že „i Němci se umí postavit diktatuře“. Datum 17. června 1953, kdy se nepokoje z východní části Berlína rozlily do stovek dalších měst v NDR, patří podle prezidenta mezi symboly demokratické tradice v Německu, v souvislosti s ním však vidí „rezervy v paměti“ německé společnosti.

„Jsme stále ještě daleko od toho, abychom 17. červen vnímali stejně jako Češi své pražské jaro nebo Poláci Solidaritu. I v těchto zemích se v době diktatury zklamáním a represí vytratilo mnoho z jejich ideálů, a přesto jsou naši evropští sousedé plni sebevědomí, když předávají další generaci své vzpomínky na odpor,“ uvedl Gauck a vyzval Němce, aby připomínkám tohoto výročí dávali více prostoru.

Předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert v úvodním proslovu použil citát o boji za svobodu z úst bývalého českého prezidenta Václava Havla. „Možná ten den nedopadl dobře, ale měl smysl,“ konstatoval Lammert.